Plamínky/Zhořkl chléb

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zhořkl chléb
Autor: Jiří Mahen
Zdroj: MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 10-11
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1907
Licence: PD old 70

Dnes zase v ústech zhořkl mi chléb,
   tolik mé jitření vzrůstá!
Bůh ví, proč zase vzpomněl jsem
   na lačná, žíznící ústa.

Vzpomínkám takým včera kdes
   divoce jsme se smáli…
Dnes zase v ústech zhořkl mi chléb,
   zlá bolest víc v srdci pálí.

Nevím už na koho myslel jsem,
   když jsem chléb rozlomil bílý —
Skrčené reflexe zvedly se,
   do ticha promluvily.

Zas prudce chápal jsem: život ten,
   kdyby byl na sto let dlouhý,
nesplní nikdy, co my chcem,
   nesplní naše nám touhy,

nám, již jsme přišli šíř obzorů zřít
   slyšet bouř vzdálených moří,
a již tu nikdy snad nevzkřiknem’
   až příliš bdělí své: Hoří!

— Dnes zase v ústech zhořkl mi chléb.
   Tolik mé jitření vzrůstá!
Bůhví proč zase vzpomněl jsem
   na lačná, žíznící ústa!