Plamínky/Samota v lese

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Samota v lese
Autor: Jiří Mahen
Zdroj: MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 55
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1907
Licence: PD old 70

Až v půlnoc vzroste onen z ráje květ
a v krvi tvé i v moji rozpučí,
až z očí tvých na tisíc zázraků
v mé poděšené vzplane náruči,

noc zavolej mi nejdelší až z polu,
noc zavolej, jež čeká tolik let
na naši lásku, na tvé omámení
na bouřný přechod v nový svět.

A dole u dveří — ne, nelekej se, drahá,
pro strachy tvé stráž bdělá bude stát,
krvavé hvězdy na sever i na jih
přispíší slavit lásky majestát.

Jediný lístek třeba stromu svadlý
nás ochrání či mráček na nebi.
Ne, nelekej se, ani téhle stráže
nebude nijak, nijak potřebí —

Jen oči tvé když věrně budou hledět
do hrůzy nebe, v krásu motýlí —
— Po lese zvolna usínají ptáci…
Je síla v pěstích, že by zabily.