Přeskočit na obsah

Piast

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Piast
Autor: Kazimierz Władysław Wóycicki (jako Vojčický)
Zdroj: Malý čtenář, ročník IV. číslo 2
Licence: PD old 70
Překlad: František Vanický
Licence překlad: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Piast

Zakladatelem jednoho z největších panovnických rodů polských byl Piast. Potomci jeho, Piastovci, vládli v Polsku plných 500 let.

Piast byl prostým rolníkem polským, ale mužem vzorným, nábožným a pohostinným. Dvéře dvorce jeho každému se otvíraly.

Pověsť o tom, kterak Piast z prostého rolníka na trůn královský se vyšinul, vypravuje:

Když ještě andělé chodili po zemi, aby trpícímu lidstvu byli utěšiteli a kde mohli, jemu pomohli, přišli také jednou do Polska. Bylo již pozdě večer, když unaveni a hladoví stanuli před královským zámkem. Vešli dovnitř, aby prosili o nocleh a pohostinství. Leč musili se vrátiti s nepořízenou, na zámku noclehu nedostali. Zašli tedy do nejbližšího dvorce. Byl to dvorec Piastův. Piast přijal pocestné vlídně, nabídnul jim pokrm i nocleh sám, nevěda ovšem, jací vzácní hosté jej navštívili. Andělé zůstali. Ráno když odcházeli, řekl nejstarší Piastovi: „Od nehostinného Popela v zámku odbyti, přišli jsme k tobě, abys nás pohostil, odměna za to tě nemine, buď poslušen vůle Boží!“ — —

Brzo potom smutný konec vzala vláda Popelova. Lid sešel se hromadně pod královský zámek k volbě nového krále. Dlouho, dlouho jednáno o tom, koho zvolí ti na osiřelý trůn, až konečně ujednáno; ten, kdo první na úsvitě popluje na blízkém jezeře, budiž králem. Tím časem nalézal se Piast na druhém břehu jezera, kdež podbíral včely. Když ráno s podběrem se vracel v loďce a na břeh vystoupil, pozdravil jej lid s jásotem jako vládce svého.

Marně vymlouval se pracovitý stařec, — žezlo královské přijati musel. Na památku pak stavu svého kázal zachovati obuv, kterou jako prostý rolník nosil. Tak vyplnilo se proroctví andělovo.