Přeskočit na obsah

Pentateuch (Hejčl)/Důvody uváděné pro a proti původnosti pentateuchu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pentateuch
Podtitulek: Důvody uváděné pro a proti původnosti pentateuchu
Autor: Jan Hejčl
Zdroj: Soubor:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf
Depositum.cz
Vydáno: Časopis katolického duchovenstva 1907, 9, str. 533–534
Licence: PD old 70
Index stran
* Tóra
Související na Wikidatech: Tóra

B) Důvody uváděné pro a proti původnosti pentateuchu

jsou dvojího druhu, a to I. důvody vnitřní, které nám podává pentateuch sám (»indicia interna, quae ex ipso textu eruuntur« I. otázka citované kommisse biblické), a II. důvody vnější, čerpané z knih jiných.

Bylo by rovněž tak nesprávno, chtíti otázku o původu pentateuchu řešiti jen důkazy vnitřními, jak činí hlavně protestantská hyperkritika, jako chtíti celý problém rozuzliti výlučně důvody vnějšími a při tom zavírati oči před skutečnou povahou pentateuchu, jak činil a činí částečně dosud směr hyperkonservativni, u kterého jest kritika Lvem XIII. tolik doporučovaná věcí neznámou. My uznáváme sice, že těžiště celé otázky spočívá v důvodech vnějších, poněvadž jde zde o historické fakty, kdy vznikl pentateuch a kdo jej napsal (Perperam enim et cum religionis damno inductum est artificium, nomine honestatum criticae sublimioris. quo ex solis internis, uti loquuntur, rationibus cuiuspiam libri origo, integritas, auctoritas diiudicata emergat. Contra perspicuum est in quaestionibus rei historicae, cuiusmodi origo et conservatio librorum, historiae testimonia valere prae ceteris.« Provident. Deus č. 26.); začneme však methodicky přece s důvody vnitřními, poněvadž touto cestou dle našeho úsudku nejsnáze dojdeme k výsledku uspokojivému, objektivně správnému, který dovede v soulad uvésti všecky důvody vnitřní i vnější, uváděné pro i proti mojžíšskému původu pentateuchu.