Patery knihy plodů básnických/Svatý Václav

Patery knihy plodů básnických
Pravé štěstí	Svatý Václav	Svatý Martin

Údaje o textu
Titulek:	Svatý Václav
Autor:	František Sušil
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 66 – 67.
Licence:	PD old 70

Po horách a dolech snížek poletuje,
do chaloupky chudé chladný vítr duje.

V chaloupce té chudé ubohá dlí vdova,
kol ní čtvero dětí, jedno v klíně chová.

A ty děti k matce blíž a blíž se toulí,
jako když kuřátka pod křídla se choulí.

Málo jich ta matka, málo poohřeje,
na celém se těle sama zimou chvěje.

Ale je tím vroucněj k srdci svému vine,
a z těch očí jejích slza na ně plyne.

Vdovo, milá vdovo, proč tvé slzy kanou,
či se horké uhly pro děti z nich stanou?

Ale vdova s dětmi na kolena padá,
od Boha jen mocná přicházívá rada.

»O ty Bože dobrý, sirotci jsme pouzí,
rač se smilovati nad námi v té nouzi!«

Aj tu svatý Václav závějemi spěchá,
ó s ním přijde jistá do chaloupky těcha.

Vždyť jak posel boží po krajině chodí,
kam krok jeho vstoupí, všady slast se rodí.

Nyní dřeva nese, noha tone v sněhu,
ale svatý Václav spěchá na svém běhu.

Nebeský ten oheň, jímžto v hrudi hoří,
samá kvítka rajská ze sněhu mu tvoří.

A ten anděl Páně, ten ho vede přímě,
aby nezabloudil v sněhovité zimě.

A již tamto klepá na ty nízké dvéře,
již se s nůší těžkou do chaloupky béře.

Vdova s dětmi svými v slasti blahé tonou,
před Václavem svatým na zem nice klonou.