Patery knihy plodů básnických/Memento mori

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Memento mori
Podtitulek: (V den smrti V. Hálkovy.)
Autor: JUDr. Miroslav Krajník
Zdroj: Patery knihy plodů básnických
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 315.
Licence: PD old 70
Upravil Karel Vinařický

Za rakví rakev, hroby vedle hrobů —
tak stíhá osud těžkou rukou nás.
Co zbylo, soptí na se hněv a zlobu,
jak schválně štváno na propasti sráz.

Nesvárem uvnitř na krev rozsápáni
a obklíčeni škůdci se všech stran,
my necítíme svoje umírání,
ač ze sterých už krvácíme ran.

Což dbáme na to, vedle nás kdo hyne!
Snad byl to bratr — avšak byl to sok.
Dál, dále spějem v zkázu strhnout jiné,
hrot ve vlastní si vtýkajíce bok.

Hlas svědomí, hlas rozumu se dusí,
česť kálí blátem v nízkém zápase.
Kdo není z našich, nuže nechať zkusí!
A po cíli juž nikdo neptá se.

Slyš! zatmí děsně vzduchem duní hrany —
my nedbáme té z hrobů výstrahy.
Zem kolem nás se chvěje na vše strany —
nám nevrací však nazpět rozvahy.

O jak tu rakev v temné lůno země,
tak pochovejme mrzký každý svár!
Mrtvého hlasem zvony kážou jemně:
zasvěťte vlasti sílu svou i žár!

Nechť mínění nás různá dělí,
jest přece jeden jenom cíl nás všech.
Jest přece nutno, všichni bychom bděli,
by k výši lidstva zase dospěl Čech!

U hrobů mužů, kteří dokonali
svůj krásný život v službě národa,
obnovme svazky, jež se zpřetrhaly,
a heslem zas buď: Vlast a svoboda!

(V Lumíru, 1874.)