P. František Daneš (Světozor, XVI, č. 31)

Údaje o textu
Titulek:	P. František Daneš
Autor:	neuveden
Zdroj:	Světozor, ročník XVI., číslo 31. . S. 370.
Vydáno:	V Praze, 28. července 1882
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: [[d:Q14435281|František Daneš]]

V těchto právě dnech slavil P. František Daneš své padesátileté kněžské jubileum, a den ten oslavován i v širších kruzích, zejména kněžských a učitelských, kteří k ctihodnému jubilantovi ode dávna lnou s upřímnou a úctou tohoto slavnostního dne vděčně vzpomínali nevšedních zásluh Danešových, zvláště pokud se týče národního našeho školství.

František Daneš narodil se v Písku 23. července 1807, navštěvoval tamější hlavní školy německé — neboť jiných tehdáž nebylo — rovněž v Písku absolvoval gymnasium, načež v létech 1826—32 v Praze odbyl studia filosofická a bohoslovecká. Když pak roku posléze jmenovaného dne 23. července vysvěcen jest na kněžství od biskupa budějovického Arn. Konst. Růžičky, kaplanoval pak v Jiníně a Voslově, v kterémžto místě zároveň byl administrátorem lokalie, až roku 1837 vstoupil do domu hraběte Dietrichštejna (Proskau-Leslie) za vychovatele čtyř jeho dcer, a na místě tom vytrval do r. 1840, kdy hrabě František z Thunu a Hohenštejna povolal jej za administrátora fary perucké. Od té doby Daneš žije v Peruci, stav se tam r. 1846 skutečným farářem. Jsa vychovatelem u hrab. Dietrichštejna Daneš mimo jiné s hraběcí rodinou cestoval také po Italii, a že nebyl pozorovatelem povrchním, nýbrž všeho si pilně a soudně všímal, dosvědčují jeho zajímavé cestopisné články v »Blahověstu« (1847—48).

V Peruci záhy bylo pozorovati blahodárné účinky toho, že v čelo obce postaven vzdělaný a lidumilný duchovní pastýř, zejména ve škole, která pod jeho pečlivým dozorem stala se ústavem vzorným. Aby se osadníkům kolatury perucké dostávalo užitečné zábavy a poučení, Daneš s hrabětem Lvem Thunem založil farní knihovnu. Avšak i o hmotný rozkvět své osady byl starostliv, a v té příčině byl horlivým pomocníkem známého hospodáře Ant. Komersa, jenž tehdáž byl hospodářským ředitelem panství hraběcích, zvláště pak pečoval o zvelebení polního i zahradního hospodářství, jsa také jednatelem hospodářské jednoty okresu lounského a pilným přispěvatelem do »Týdenníku pro polní, lesní a domácí hospodářství«. Daneš byl též mnoho let členem okresního výboru lounského a r. 1871 zvolen také za jeho starostu.

Avšak všestrannější byla jeho činnost na roli školské, a tu vykázán mu jest kruh působnosti ještě širší, když r. 1832 jmenován školním dozorcem a roku následujícího vikářem novostrašeckým, vedle toho i čestným konsistorialním radou. Heslem jeho bylo a jest »Žádná škola bez života — žádný život bez školy.« Proto hlavně k tomu hleděl, aby v okršlku svěřeném jeho dozoru panoval čilý ruch v učitelstvu, aby se scházelo k častým poradám, a těchto on sám na předním místě se súčastňoval poučnými přednáškami zosnovanými na základě bohaté zkušenosti paedagogické, kromě toho jsa učitelům vždy rádcem upřímným a neustávaje jich pobízeti, aby při vyučování dbali především názornosti a stálého pokroku. Přidržuje učitelstvo k tomu, aby části svých úspor věnovali odbírání dobrých časopisů, staral se také o lepší hmotné jejich postavení, zejména o lepší upravení školních budov a platů učitelských.

A Daneš nepřestával jen na svém okršlku, nýbrž také perem pilně pracoval v oboru školském. Dopisy a pojednání jeho v časopise »Škola a život« jsou pozoruhodny a odporučují se k bedlivému uvažování, na př.: O opatrovnách; — Jak může škola pěstovati obětavou lásku k bližnímu; — O zábavách školní mládeže, a j. Kromě do jmenovaných časopisů přispíval také do Veverkovy »Sbírky výkladů a kázání«, do »Sborníka učitelského« a »Pastýře duchovního.« V homiletické naší literatuře patří Danešovi místo mezi prvními spisovateli; vydalť: Řeči nedělné, svátečné a příležitostné přes celý rok (1860), pak Řeči pohřební. Ještě mnohé rukopisy připravuje k tisku; kéž mezi tím jest i soubor rozptýlených jeho článků paedagogických a didaktických!

Pro nevšední své zásluhy na roli školské, vychovatelské a národohospodářské Daneš r. 1861 zvolen byl do sněmu zemského za poslance okresů rakovnického, křivoklátského, lounského a novostrašeckého, a tehdáž také vyznamenán čestným občanstvím devatenácti obcí. Pro obtíže spojené s úřadem vikářským a školdozorským vzdal se jich už r. 1862, načež obdržel hodnost osobního děkanství; později také zvolen čestným kanovníkem při koleg. chrámě sv. Václava v Mikulově.

P. Daneš jest horlivým členem a podporovatelem literárních a vědeckých podniků i jednot, dopisujícím členem Českého Musea, čestným členem Besedy učitelské v Praze, konservatorem pro kraj žatecký a t. d. Záslužnou jeho činnosť ve prospěch národa dobře oceňovali vynikající naši spisovatelé a národní buditelé jsouce s Danešem spojeni svazkem upřímného přátelství, zejména Palacký, Čelakovský, Vinařický, Řezáč, Jablonský a j., a dosud Daneš k svým ctitelům a přátelům čítá mnohého z předních našich mužů. Bohdejž ještě dlouho se těšil z ovoce své šlechetné snahy a píle neúnavné!