Přehled dějin literatury řecké/Mladší sofistika

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Mladší sofistika
Autor: Gabriel Šuran
Zdroj: ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

§ 53. Mladší sofistika.

Sofistika století druhého byla na nějakou dobu zatlačena do pozadí filosofickými studiemi novoplatoniků. Ale ve IV. století ožila zas a dosáhla ve východní říši, zvláště v Athenách, Antiochii a v Cařihradě velikého rozkvětu. Učitelé této tak zvané mladší sofistiky jednak konali krasořečnické přednášky v prostorných síních pro mládež i dospělé, jednak velebili za slavnostních příležitostí ctnosti a skutky císařů i místodržitelů v pathetických a pochlebných řečech. Všichni, kdo chtěli na dráze státní a soudní vyniknouti, shromažďovali se v síních těch. I proslavení církevní otcově jako Basileios a Gregorios byli za mlada nadšenými přívrženci sofistů. Nade všechny vynikli:

1. Libanios (314—400) pocházel ze syrské Antiochie. Otevřel školu nejprve v Cařihradě, potom v pontské Nikomedii a konečně v Antiochii. Těšil se veliké vážnosti u samých císařů Juliana, Valenta a Theodosia. Zachoval se od něho veliký počet řečnických cvičení, vypravování, charakteristik a popisů uměleckých děl. O horlivém studiu Demosthena svědčí životopis Demosthenův a obsahy (ὑποθέσεις) jeho řečí státních. Trvalou slávu založil si svými řečmi (λόγοι), z nichž se 68 dochovalo. Mimo to pochází od něho 1607 listů.

2. Themistios, vrstevník Libaniův, pocházel z Paflagonie, živě účastnil se státního života a byl velice oblíben u císařského dvora. Z řečí jeho dosud máme 34.

3. Julianos Odpadlík (Ἰουλιανὸς ὁ ἀποστάτης n. μέγας) byl nejznamenitějším mužem své doby. Narodil se r. 331 a byl vychován ve víře křesťanské, ale novoplatonští filosofové a rhetor Libanios způsobili v něm převrat. Stav se císařem (361) považoval za svou povinnost zavésti starou víru a hellenismus ne násilím, nýbrž rozhodným nadržováním hellenistům. Proto odňal křesťanům školy a úřady. Ale předčasná smrt, která ho zastihla na výpravě proti Peršanům (363), překazila jeho plány.

Ze spisů jeho mnoho se ztratilo. Dosud se zachovalo 8 řečí, satira Συμπόσιον ἣ Κρόνια (také Καίσαρες zvaná), Μισηπώγων, ve které básní císař všelicos o sobě a svém mládí vypravuje, a sbírka 84 listů, které svědčí o velikomyslném, pro vše krásné a šlechetné rozníceném duchu císařově.