Písně kosmické/14

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Písně kosmické 14
Autor: Jan Neruda
Zdroj: Czech and Slovak Language Resources
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1878
Licence: PD old 70

        Zem byla dítětem; myslela,
        ona že vesmíru pyšný střed
    a kvůli ní Slunce i obloha
        a celý širý Svět.

        Přišlo jí také už poznání,
        divně se chvěje jí srdce dnes
    a je jí jak panence rozkvětlé,
        když vešla v první ples.

        Po sále hvězdy se chechtají:
        „Velký svět není jí ještě znám,
    však - hezounká, milounká panenko -
        tys zato známa nám!

        Na tebe my jsme už hleděly,
        když bylas v poupěti drobný květ,
    když rostla jsi do krásy - samý sen
        a sobě celý svět!“

        Měsíček čekal hned u vchodu:
        „Panenko, žádám vás - ať tak dím -
    za taneček první a poslední
        a za ty mezi tím!“