Přeskočit na obsah

Písně Závišovy/Jako hvězda!

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jako hvězda!
Autor: Jan Červenka
Zdroj: ČERVENKA, Jan. Písně Závišovy. Praha: Jos. R. Vilímek, 1890. s. 87–89.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Jak mohu říci, kterak jste mi drahá,
jak velkost lásky své Vám zjevit mám,
když není slov, jež obsáhla by chrám
a nekonečnou záři mého blaha?!

Jak mohu říci, co v mé duši skryto,
čím hynu, žiji, těším se i lkám,
když vím, že pouze popel ukládám
ze srdce žáru v chudé řádky tyto?!

Jak šelest listů, vadnoucích kdes v poli,
zní moje píseň nesoucí se k Vám,
že při ní bídným tak si připadám,
až duše zoufá si a srdce bolí.

Vy vznešená, jíž dav se šťastných koří,
já chuďas básník k smíchu sobě sám!
Kdo všimne si ho? Jménem sotva znám
ať zšílí pro Vás, ať mu srdce shoří!

Co na tom! Ach! Vy nezvíte snad ani,
jak posvátnou k Vám v duši láskou plám,
jak v snech se modlím k Vám a v snech se ptám,
kdy pro Vás umru, ledová má paní.

Ach, co jest Vám los žití ztraceného?!
Vy jdete přes ně klidně ke svým hrám,
a mně to stačí zřít Vás tu a tam
a milovat Vás, jako Boha svého…

A čím jste ledovější v srdci, v tváři,
tím horoucnějším citem umírám,
tak, jako hvězda, jež vzdoruje tmám,
čím hlubší noc, tím divočeji září!