Přeskočit na obsah

Patery knihy plodů básnických/Z »Písní«

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Z »Písní«
Autor: Václav Bolemír Nebeský
Zdroj: Patery knihy plodů básnických
Online na Internet Archive
Vydáno: Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 132 – 133.
Licence: PD old 70

Ticho kol, že bys moh' slyšet
zlaté hvězdy v nebi chodit —
slyšet měsíčka hedbávné
lesky v jezeru se brodit!

Ticho kol, že bys moh' slyšet
tajné sny hrobního spáče —
slyšet mrtvé kapky času,
jež vesmíra oko pláče!

I ten vánek hravý dřímá,
ani zvuku ani hnutí —
jakoby se vesmír topil
v bezedném zapomenutí.

Jen mé srdce pořád bije,
tlukot s tlukotem se honí -
jak hodiny všehomíra,
jež si samy hrana zvoní!

Když mou duši, jako Jidáš,
políbením přítel zradí:
tu mé srdce puká, ale
svět mi ztrátu vynahradí.

Přítel jest mi onen Sparťan,
jenžto statně, mysli hrdé
umírá, syn vlasti věrný,
na podušce štítu tvrdé.

Přítel jest mi, jenžto s mysli
tichou, velkou, Bohem zňatou,
na kříži zde bludův luzy
umírá pro pravdu svatou.

Celý svět — bol, rozkoš jeho,
naděje a svaté síly
jsou můj přítel, zaň bych vylil
žití purpur z každé žíly.

Lásku mám však jenom jednu —
a to jest má říše blaha!
A v té říši nebevelké
mám jen tebe, matko drahá!

(V Květech, 1841.)