Přeskočit na obsah

Píseň vzdoruje noci/To jen já sním

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: To jen já sním
Autor: Hanuš Fantl
Zdroj: FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 36.
Licence: PD old 70

Pár barabizen kotví v přístavu
na vlnách s krásnou špínou od oleje.
S nákladem jablek jednou odplavu
za hejny vlaštovek, kde slunce stále hřeje.

A nebudu se koukat na cesty,
poletím nad mraky jak stará kouzelnice,
na čele polibek své krásné nevěsty,
zalitý slzami jak dušičková svíce.

Snad sletím do moře a budu si tam hrát
na trsech korálů s krásnými medusami.
Každý den znovu žít a znovu umírat,
jak žhavý meteor, když hasne pod hvězdami.

A až se vrátím… já se nevrátím,
anebo raděj nikam nepoplavu; —
to si jen snem tak chvíli ukrátím,
když voda voní hezky u přístavu.

To já si jen tak říkám do větru,
abych svou touhu aspoň někde udal
a aby kůrka tvrdší nežli smrt
alespoň chvilku byla méně tvrdá.

12. II. 39