Píseň večerní

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň večerní
Autor: Leo Freimuth
Zdroj: Freimuth, Lev. Píseň večerní. Rudé květy 01.07.1902, s. 30. ISSN 1805-3459
Licence: PD old 70

Na horách nebe se zardívá,
v komínech vítr piští,
země a stroje a kladiva
zpívají píseň nenávisti.

Zpívají pomstu a hlad a vztek -
kdo konec té písně poví?
Mé dítě, vezmi ten prstýnek,
je zlatý a granátový

a rudě do krve mihotá.
Vezmi ho, dítě mé, vezmi.
Ať není ti líto života,
jenž nikdy z nás zrodit se nesmí

k zoufalství, bídě a proklatí.
Jdi spát. Dnes ještě jsi panna.
A sni o života závrati
a krvavém zrození rána.