Píseň svatého Františka o Bratru Slunci, neboli Kristu Pánu

Údaje o textu
Titulek:	Píseň svatého Františka o Bratru Slunci, neboli Kristu Pánu
Autor:	František z Assisi
Zdroj:	Řeholní kniha a zpěvník Třetího řádu serafinského Otce svatého Františka Z Assisi, s. 296 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha 1938
Licence:	PD old 70
Licence překlad:	PD anon 70

catalàDeutschEnglishespañolfrançaisitalianoLatinaNederlandspolskiрусский

Buď chválen, všemohoucí
a dobrý Pane můj!
Buď chvála tobě vroucí,
dík všaký tvojím sluj!
Vždyť člověk hoden není,
jen by jmenoval,
leč přej, bych u nadšení
tě tvory zbožňoval.

Zvlášť sluncem, bratrem krásným,
jenž přináší nám den,
se halí pláštěm řasným,
jsa tobě podoben.
Též lunou sestrou třpytnou,
jež září na náš sen,
a hvězdami jež svitnou,
buď Pane veleben.

Též větrem, bratrem luzným,
jenž brázdí boží vzduch,
též jasem mrakem chmurným,
jímž skrápíš země luh.
I vodou sestrou chladnou,
jež pokory má lék,
a plyne vlnou ladnou,
nám nesouc užitek.

Buď žehnán bratrem ohněm,
jenž plaší černou noc,
a září těm i oněm,
všem spěje na pomoc.
Buď chválen sestrou zemí,
jež chová v loktech nás
a živí plody všemi
i květů skýtá jas.

Buď žehnán nejčastěji
z úst těch, kdo škůdcům svým
jen pro tě odpouštějí
vždy srdcem laskavým.
Kdož nesou slabost chvění,
žal, nemoc bolestnou
ti budou odměněni
tvou rajskou korunou.

Buď žehnán sestrou smrtí,
jež k břehům věčna zve,
vždyť toho nerozdrtí,
kdož věren vůli tvé.
Ó chvalte nebesa Pána,
svou službou každý den!
Jak z večera tak z rána,
buď Pane veleben!