Píseň písní (Dvořák)/V

Píseň písní
IV	V	VI

Údaje o textu
Titulek:	Píseň písní
Podtitulek:	V
Autor:	neznámý
Zdroj:	Píseň písní. Praha: J. Otto, rok neuveden. s. 43–46 a 57. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Rudolf Dvořák
Licence překlad:	PD old 70

Vešel jsem ve svůj sad,
sestro má,
nevěsto,
sbíral jsem myrrhu svou
se svojím pižmem,
jedl jsem plástev svou
se svojím medem,
popíjel víno své
se svojím mlékem.
Jezte,
přátelé,
pijte,
zpijte se
láskou.

Já v snění jsem,
leč srdce bdí.

Miláčka hlas!
Klepá (volá):
otevř mi,
sestro má,
družko má,
holoubku,
čisťounká!

Hlava má plna je rosy,
mokvá vlas kapkami noci.
Svlékla jsem košili svoji,
jak ji zas oblékat mám?
Umyla jsem si své nohy,
jak je zas špiniti mám?
Miláček oknem prostrčil ruku.
Útrobou prochvěl lásky mi žár.
Otevřít dvéře miláčku vstanu.
S rukou mých myrrha splývajíc stéká,
s prstů mých myrrha přechází dále
na kliku zámku.
Miláčku svému otevru dvéře.
Zatím on zahnuv kol rohu přešel.
Duše má prchla.
Po řeči jeho
hledala jsem ho,
nenašla jsem ho;
na něho volám,
neodpovídá.
Našli mne strážci
chodící městem.
Zbili mne,
zranili,
sňali mi
plášť můj s mých beder,
strážcové hradeb.

Zapřisáhám vás,
Jerusalema
dcery!
Miláčka mého
jestliže najdete,
zvěstujte jemu,
že hynu láskou já.

Co je tvůj milý
mezi miláčky,
krásná ty
mezi ženami,
co jest tvůj milý
mezi miláčky,
že tak nás
zapřisáháváš?

Miláček můj je mléko a krev,
vyniká mezi tisíců sbory.
Hlavička jeho ryzí je zlato,
kučery jeho — výhoňky palmy,
černé jsou, jak by havran byl sám.
Oči jsou jako holubiček dvé
umytých v mléce, sedících v plnu.
Tváře jsou jako balšámu záhon —
stupínky terras bylinek vonných.
Rtové jsou jako lotusu stvoly,
stéká s nich prýštíc tekutá myrrha.
Ruce jsou jako válečky zlaté,
jich kraj je sázen taršíšem^[1] pravým.
Útroba jeho — umělá práce
slonové kosti, safíry krytá.
Stehna jsou sloupy z mramoru běli —
základy jich jsou podstavce zlaté.
Vzezření jeho — Libánón hora.
Mládec je jako (urostlé) cedry.
Ústa jsou plna lahodné chuti.
Vše na něm skvostné, předmět je touhy.
To jest můj milý,
to jest můj přítel,
dcery
Jerusalema!

---

1. taršíš, pravděpodobně chrysolith, dle Vulgaty hyacinth, snad moderní topas.