Poesie francouzská nové doby/Píseň (Banville)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň
Autor: Théodore de Banville
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 25.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Pojď, klobouk slaměný dej na svůj tmavý vlas,
pojď, než nastane ruch a práce trudný čas;
chcem jitro viděti, jak s hor se snáší dolů,
a trhat květiny, jež rádi máme, spolu.
Na břehu pramene, jenž hbitý v dálku zvoní,
hle, zlaté lekníny své bledé květy kloní,
a v polích, po sadech se zdá, jak by se chvěl
zvuk písně pastýřské a ohlasem tu zněl;
a ranní vánkové kolem nás křídly třesou,
jak sestry bludné jdou a vůně své ti nesou,
a jak se usměješ, hned každý z nich ti metá,
tam vůni meruňky, tu jabloně, jež zkvetá.