Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané/Stanislav Polský

Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané
O témž	Stanislav Polský	O táboru Budínském

Údaje o textu
Titulek:	Stanislav Polský
Podtitulek:	(Mit. str. 28.)
Autor:	Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Zdroj:	VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 150–151. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Alois Vinařický
Licence překlad:	PD old 70
Převedeno z bratrského pravopisu.

Kdož je nový ten host? Mavors-li tu podstatu lidskou
Obléknul? Čili ozbrojená Tritonka panenská
Smysly krátkozraké mámí? neboli všemohútný
Alceovic smrtné na sebe vzal poznovu oudy?
Pravda-li, Pythagoras co učí? Čili sám Hromovládce
Svou osobu zde tají? Takovéť paže jen u nebešťan
Se spatřují, nikoliv u lidí, ani síla podobná.
Skákati líbí-liž se o závod, člověka prudce
Létati uhlédáš, a spružným nésti se větrem,
Na perutích co pták. Neb dá-li se zápasivého
Do běhu, aj zelené osení, nedotýkaje vršků,
On přeběhne, i hloub jezera, nezahýbaje kláskem,
Ní vláhou pěnivou. Takovátě nohou jeho křepkost!
Pakli mu líbo hodit kamenem, co by sotva tři mohli,
Sám pozdvihne jeden, a silou takovou jím mrští,
Žeť se zdá, jakoby Balearským jedno kaménkem
Pohrával. Pravice, Frykského jež ondy přemohla
Hektora, ustoupí s dubovým mu na kolbě kopištěm.
Oebalští bratrové vyhnou se, na pěsti-li vyzve
Je v souboj. Grajská přihrnou-li se vojska na Troju,
Dejž, osude, toho vojvodu jí: v boji padne zajisté
Atreovic, a zkázu v opak bude trpěti Řecko.
Hájeno jím bohaté Římskými praporci i město
Sidonské pohrdá; jím bráněn i sedmeru vůdcův
Hrad Kadmův odolá; ano sám s vysokého Olympa
Zevs uteče, takovým hrdinou věk jestli se vrátí
Titanský, i plamen bude pak ve kovárně Sicilské
Darmo sičet. Přestaň, starodávná líčiti pověst
Jasona, jenžto prvý moře Skytického prorážel
Zátoky; Theseovu oslavívati přestaň udatnost,
I toho, jenžto protnul potvorné šíje Meduse.
Místo Ulyssa, aneb Dioméda a Nestora, píseň
Maeonská zni o něm; Aenéi, Marónova Muso,
Předlož jej; nechaje s Pompejem Caesara válku,
Slav ho Lukáne, a věz, Helikonský zdroj bude proudem
Stékati hojnějším; Dircejský rozzelená se
Pěkněji háj; učené děvy Aonské veselejší
Sváděti tance budou, bobkem své skráně Apollo
Okrášliv, přičeše vlasy a struny dotknuty palcem
Líběji zníti budou: Ledový toho nad muže slávou
Zaplesej Severe; neboť on jest národu tvého
Ozdoba, sláva i čest! — Milován tedy buď, ctěn a vážen
Ten tvůj rek Stanislav, dokavád bude na vzchodě slunce
Dávati zář spanilou; dokavád studený v moře černé
Nestane téci Dunaj; dokavád bude Hindus opálen
Neznámých na břehách dalekého přebývati Ganga.