Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané/Král Vladislav a Osud

Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané
Sokovi	Král Vladislav a Osud	Pobídnutí k válce proti Turkům

Údaje o textu
Titulek:	Král Vladislav a Osud
Podtitulek:	(Mit. str. 38.)
Autor:	Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Zdroj:	VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 195–196. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Alois Vinařický
Licence překlad:	PD old 70
Převedeno z bratrského pravopisu.

Což chystáš, Osude? — Smutné věci tobě zamejšlím. —
    Jak to? — Že nespravuješ dobře, Vladislave, lid. —
Řekni mi, proč?— Poněvadž za tvého nyní panování
    Svévole povšechná zákona vazby trhá. —
Má to není vina. — Násilníky trpíš mezi námi. —
    Z žádné křivdy posud mne svědomí neviní. —
Žezlo držíš, a přec národ je utištěn. — Ale však
    Já to činit nevelím. — Proč toho nezbraňuješ? —
Vlídným být žádám. — Za to posmíván jsi; ne vlídným,
    Líným býti tebe kněžstvo i panstvo praví. —
Mír je milý každému.— Turek ale válku zamejšlí. —
    Jista není věrnost podrobeného lidu. —
Nespokojenci by ti hranu již vyzváněli rádi:
    Neb se za vlády tvé půli měsíce bojí.—
Mám vojsko zkušené; můj lid má srdce udatné. —
    Dlužný žold bývá zřídka mu zapravován. —
Já sám často nemám peněz. — Aj patrný totě důkaz,
    Na statcích že tvých špatně se hospodaří. —
Všecko je bezpečno. — V porobu tři tisíce nedávno
    Tvého lidu do Turek prý bylo zavlečeno. —
Jak pomoci? Málo kdo koná co mu jest poručíno. —
    Však Matiáši prvé nikdo neodporoval. —
Byl přísný. — Potřebíť, aby přísněji král si počínal;
    Neb věru nesklonné šíje nosíme posud. —
Obrátím obyčej, přísným se okáži budoucně.—
    Pochválím tě za to, ač tomu víry nemám. —
Proč se ti tak nezdá? — Všemu jen uvykáme za mládí. —
    Uznávám, vážnost královu meč zachová. —
Dost-li čiješ u sebe k tomu síly, i já tě pochválím. —
    Zarputilost i tiché mysli ku pomstě pudí. —
Jak slibuješ, se chovej — Zachovám. — Nečiniv tak, opustíš
    Bezděky svůj vznešený, věř mi, Vladislave, trůn.