Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic listy/XVI. Janu Pibrovi

Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic listy Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
XV. Mistru Martinovi z Mellerštadtu	XVI. Janu Pibrovi	XVII. Mistru Prokopovi, Písaři Starého města Pražského

Údaje o textu
Titulek:	XVI. Janu Pibrovi
Autor:	Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Zdroj:	VINAŘICKÝ, Karel. Pána Bohuslava Hasišteynského z Lobkowic wěk a spisy wybrané. Praha : knížecí arcibiskupská tiskárna, 1836. S. 34. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Alois Vinařický
Licence překlad:	PD old 70
Převedeno z bratrského pravopisu.

Horlí na jalové posouzení spisu svého: O bídě lidské.

(E. A. ep. 40.)

Pravíš mi, že spísek můj o bídě lidské posuzovače našel. Kdyby byl takový, jehožto soud šetrnosti by zasluhoval, snesl bych jej; neb nedomnívám se, že bych nikde nebyl poklesnul, což i lidem nejučenějším nezřídka se stává: lépe však byl by ten můj dobrý přítel učinil, kdyby byl mně samému psal, a upřímně okázal, co se mu nepodařené býti zdá; i byl bych pak jakékoli poblouzení své poznal, a jemu povděčen byl: nyní ale všelijakými oklikami se vrtí, a co by se mu nelíbilo, nikde světle na jevo nedává, tak že mi volnost k obraně odňata jest. Přál bych tedy, aby raději outok svůj později opětoval, než aby se domníval, že mu vděčen býti mám: i ucítí pak věru, že i ruka naše důtek se chápati umí, a že se zápasu učeného také nebojíme, zatáčevše se v něm skoro od dětinství. Nerád to píši, a zadržuji nakypělou žluč: nepřestane-li ale, donucen budu opakovati něco ze svých starých studií, a naučím toho nového Aristarcha, že ačkoli na pracech cizích své mhouravé oči ostřiti umí, ve svých krtkem se býti prozrazuje, a že mu v ničemž, leda v drzosti a nestydatosti neustoupím. Měj se dobře!