Ottův slovník naučný/Ljaskoronskij

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ljaskoronskij
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 209. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Ljaskoronskij Vasilij Grigorjevič, historik a archaeolog ruský (* 1859 v Zolotonoši v poltavské gub.). V l. 1872—80 studoval na gymnasiích v Poltavě a v Lubnech, načež vstoupil na historicko-filologickou fakultu kijevské university, kterou absolvoval r. 1885. Za spis Političeskija sobranija i političeskaja organizacija Kaljvinistov vo Franciji v XVI. v. obdržel stříbrnou medailli. Po universitních studiích jel do ciziny a studoval nějaký čas ve Vídni. Vrátiv se do Ruska, vstoupil na medicinskou fakultu kijevské university a poslouchal přednášky z oboru přírodních véd. Od r. 1890 jest professorem dějin a zeměpisu na třetím kijevském gymnasii. R. 1898 vydal spis Istorija Perejaslavljskoj zemli s drevnějších vremen do poloviny XIII. st. a jmenován byl na jeho základě magistrem ruské historie. Kromě toho napsal: Inostrannyje karty i atlasy otnosjaščijesja k Južnoj Rossiji; Vladimir Monomach i jego zaboty o blagě Russkoj zemli; Ostatki drevnjago gorodišča v m. Snětině (Lub. újezd, Polt. gub.); Ostatki gorodišča v m. Lukomje; Sv. Sergij Radoněžskij a j.