| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Zimní spánek |
| Autor: |
Bohumil Bauše |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 616. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Hibernace |
Zimní spánek sluje lethargický stav mnohých zvířat, do něhož upadají, když nedostává se jím jistých k životu potřebných podmínek životních, hlavně potravy a tepla. Kdežto ptáci při své pohyblivosti výročnímu nedostatku potravy a zimě unikají periodickým stěhováním, ssavci, plazi, obojživelníci, hmyz, měkkýší, pijavky a j. upadají v dlouhý, někdy 5—7 měsíců trvající spánek. Ale nikoli všichni. Jako všežraví ptáci i v zimě se protlukou, tak na př. i žraví rýskové a drobné myši nespí, ani krtek, který jen hlouběji do země se hrabe, následuje tam svou kořist. Z. s. jest ochranné zařízení, bez něhož by celé vegetace a zvířeny nutně vyhynuly. Zima zničila jednoleté rostliny a ve většině přezimujících rostlin zastaví se všechen život. Býložravci proto zmizeli, nenalézajíce svého denního chleba; ale zmizením vegetariánů v bezpečných úkrytech nucena jest též celá řada masožravců klesnouti v dočasnou nečinnost. V z-m s-nku schoulí se zvíře v úkrytu svém do polohy, jakou zaujímá zárodek v lůně mateřském neb vejci. Povrch těla stává se co nejmenším, čímž ušetří se vlastního tepla; vnitřnosti, průdušnice a plíce jsou stlačeny, dýchání tím skoro se přeruší, teplota tělesná sníží, oběh krve jest pozvolný, trávení na nejmenší míru obmezeno. Ve stupni spánku jest ostatně rozdíl. Nejhlubšími spáči, zdánlivě mrtvými, jsou svišť a plch. Křeček zařídí a zásobí se ve svém 11/2 m hluboko položeném brlohu jak náleží a spí jen za dnů nejstudenějších. Více méně tvrdě spí medvěd a jezevec. Plazi a obojživelníci jakožto poikilothermní či studenokrevní tvorové příliš zavisí na teplotě okolí, takže především zima životní výkony jejich ochromuje. Zvláštní jest, že v zimě všechny ryby, ač studenokrevné, nemají z-ho s-nku. Pískoř, úhoř, lín a kapři zalézají do bahna a klesnou do lethargie, pstruzi však na př. zůstávají čilými i v mrznoucí vodě. Množství tvorů přezimuje družně: brouci, plži, ryby, užovky, netopýři a j. Druhdy slezou se tu i úhlavní nepřátelé ke klidnému spoluspánku. Hmyz přezimuje ve všech stadiích vývoje, nejčastěji však jako kukly, pod mechem, ve stéblech, ve drevě, ale též volně přitisklé na větévkách výživné rostliny. Plži dovedou se chrániti před zimou vyloučením blánky, kterou ústí ulity ještě pod záklopkou uzavrou. Mnozí vodní plži na zimu mělké tůně opouštějí, hledajíce lepšího úkrytu. Z-mu s-nku v krajinách studených a mírných odpovídá letní spánek zvířat v tropech, neboť i zde nedostatek vlhka a potravy nutí rostlinstvo i živočišstvo k občasnému odpočinku a přestávce výkonů životních. Fysiologicky zkoumal zjev z-ho s-nku na ssavcích prof. Mareš (»Sborník lékař.« II.). Bše.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hibernace