Zimní spánek sluje lethargický stav mnohých zvířat, do něhož upadají, když nedostává se jím jistých kživotu potřebných podmínek životních, hlavně potravy atepla. Kdežto ptáci při své pohyblivosti výročnímu nedostatku potravy azimě unikají periodickým stěhováním, ssavci, plazi, obojživelníci, hmyz, měkkýší, pijavky aj. upadají vdlouhý, někdy 5—7měsíců trvající spánek. Ale nikoli všichni. Jako všežraví ptáci ivzimě se protlukou, tak na př. ižraví rýskové adrobné myši nespí, ani krtek, který jen hlouběji do země se hrabe, následuje tam svou kořist. Z.s.jest ochranné zařízení, bez něhož by celé vegetace azvířeny nutně vyhynuly. Zima zničila jednoleté rostliny ave většině přezimujících rostlin zastaví se všechen život. Býložravci proto zmizeli, nenalézajíce svého denního chleba; ale zmizením vegetariánů vbezpečných úkrytech nucena jest též celá řada masožravců klesnouti vdočasnou nečinnost. Vz-m s-nku schoulí se zvíře vúkrytu svém do polohy, jakou zaujímá zárodek vlůně mateřském neb vejci. Povrch těla stává se co nejmenším, čímž ušetří se vlastního tepla; vnitřnosti, průdušnice aplíce jsou stlačeny, dýchání tím skoro se přeruší, teplota tělesná sníží, oběh krve jest pozvolný, trávení na nejmenší míru obmezeno. Ve stupni spánku jest ostatně rozdíl. Nejhlubšími spáči, zdánlivě mrtvými, jsou svišť aplch. Křeček zařídí azásobí se ve svém 11/2m hluboko položeném brlohu jak náleží aspí jen za dnů nejstudenějších. Více méně tvrdě spí medvěd ajezevec. Plazi aobojživelníci jakožto poikilothermní či studenokrevní tvorové příliš zavisí na teplotě okolí, takže především zima životní výkony jejich ochromuje. Zvláštní jest, že vzimě všechny ryby, ač studenokrevné, nemají z-ho s-nku. Pískoř, úhoř, lín akapři zalézají do bahna aklesnou do lethargie, pstruzi však na př. zůstávají čilými ivmrznoucí vodě. Množství tvorů přezimuje družně: brouci, plži, ryby, užovky, netopýři aj. Druhdy slezou se tu iúhlavní nepřátelé ke klidnému spoluspánku. Hmyz přezimuje ve všech stadiích vývoje, nejčastěji však jako kukly, pod mechem, ve stéblech, ve drevě, ale též volně přitisklé na větévkách výživné rostliny. Plži dovedou se chrániti před zimou vyloučením blánky, kterou ústí ulity ještě pod záklopkou uzavrou. Mnozí vodní plži na zimu mělké tůně opouštějí, hledajíce lepšího úkrytu. Z-mu s-nku vkrajinách studených amírných odpovídá letní spánek zvířat vtropech, neboť izde nedostatek vlhka apotravy nutí rostlinstvo iživočišstvo kobčasnému odpočinku apřestávce výkonů životních. Fysiologicky zkoumal zjev z-ho s-nku na ssavcích prof.Mareš (»Sborník lékař.«II.). Bše.