Ottův slovník naučný/Rožnov

Ottův slovník naučný
Roźniatów	Rožnov	Roźnów

Údaje o textu
Titulek:	Rožnov
Autor:	František Bayer, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 37-38. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Rožnov (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Rožnov, Rožnov (České Budějovice), Rožnov (Český Rudolec), Rožnov (Kaplice), Rožnov pod Radhoštěm

Rožnov: 1) R. (Strodenitz), ves v Čechách, hejtm., okr. fara a pš. Č. Budějovice; 75 d., 223 obyv. č., 395 n. (1890), 2tř. šk. R. býval; městečko, jež daroval r. 1261 Vok z Rožmberka klášteru vyšňobrodskému. — 2) R., ves t., hejtm. Dvůr Král. n. Lab., okr. Jaroměř, fara Holohlavy, pš. Smiřice; 47 d., 324 obyv. čes. (1890). — 3) R. (Rosenau), ves t., hejtm. Kaplice, okr. Vyš. Brod, fara a pš. Něm. Rychnov; 36 d., 224 obyv. n. (1890). — 4) R. (Rosenau), víska t., hejtm., okr., fara a pš. Kaplice; 3 d., 11 obyv. n. (1890).

5) R. pod Radhoštěm, okr. a léčebné město na Moravě, v kraji novojičínském, v údolí Rožnovské Bečvy, asi hodinu k jihu od památné hory Radhoště, s jehož vrcholu jest velikolepý rozhled východně až k Malému Kriváni, severně hluboko do Slezska a západně na velikou část Moravy až k Olomouci. Na vrchole Radhoště jest kaple sv. Cyrilla a Methoděje. R. má 2996 ob. (1900) ve 467 domech (1890; r. 1869 bylo 3215 ob.!), krásný i farní chrám Všech svatých, na místě staršího r. 1748—52 vystavěný. V R-ě jest rolnická a košíkářská škola. Měšťanská škola, ač již dávno povolena, posud zřízena není. Též je zde pomník Fr. Palackého (r. 1879 odhalený za přítomnosti dra Frant. Riegra přičiněním hlavně Fr. Bayera a H. Seicherta). (Viz Fr. Palackého poslední loučení s rodnou Moravěnkou od Fr. Bayera a Fr. Koželuhy. V Přerově 1898.) R. založen byl před r. 1267; r. 1411 dostal právo odúmrtní, 1631 Bernard ze Žerotína osvobodil jej placení 18 kr. z každého vědra vína, které o trhu se vyčepilo, bílení plátna panského a dodávání sušených hub, oříšků lískových a kmínu, začež obec se zavázala, že dovolí choti jeho, aby dávala pásti 10 krav na půdě rožnovské. K jihu od R-a jsou chatrné pozůstatky starého hradu R-a, který stával již r. 1348; okolo pol. XV. stol. za Jana Messenbecka byl hrad pověstným sídlem loupežnickým, tak že pro neplechy tyto rozbourán byl r. 1539 z rozkazu královského. Z prům. závodů jest v R-ě pivovar (panský), papírna, továrna na úpravu zboží tkalcovského. Mlýna v R-ě není, ačkoli byly tu do nedávna dva nebo tři. V celém okolí vyrábí se výtečná žinčice, za kterou příčinou mnoho na prsa chorých v létě tam dochází. R. jest mimo to středištěm mor. Valachů, u nichž zachovaly se ještě mnohé staré mravy a způsoby. — R. s okolím náležel v nejstarší známé době bisk. olomouckým; r. 1348 jmenuje se pánem na R-ě a Jičíně Jan z Kravař, při kterémž rodě pak zůstal až do vymření jeho r. 1433. Potom drželi zboží to páni z Cimburka; r. 1442 se uvádí Vok ze Sovince pánem na R-ě; od něho přešel nejspíše na Jana z Messenbecku, který seděl na hradě již r. 1446; dále držel zboží to Jan z Cimburka na Tovačově; vdova po něm Kunka provdala se po druhé za Petra hr. ze Sv. Jiří a Barzínu a učinila jej r. 1480 spoludržitelem zboží svého; r. 1504 pak prodal týž Petr R. bratřím Janovi, Smilovi, Sigmundovi, Vilémovi, Jindřichovi a Kunovi z Kunštátu, kteří ho postoupili r. 1505 Janovi za 13.000 zl. mor. Jan prodal R. zase r. 1530 bratřím Janovi a Jaroslavovi ze Šellenberka na Kosti, kteří drželi i Valašské Meziříčí, s nímž mělo panství potom držitele stejné. [Viz Meziříčí 3) Val.]. Nyní náleží rožnovské panství uhersk. bar. Arm. Popprovi, který je koupil od hr. Rud. Kinského. — O R-ě psali něm.: Th. Millian (Hranice, 1853), dr. Fr. Polanský (Vid., 1863), J. N. Enders (N. Jičín, 1872), Fr. Koblovský (Vid., 1875), dr. M. Modry (t., 1875); česky dr. VI. Mladějovský a Fr. Bayer (Praha, 1878). br. — Okres rožnovský měl r. 1890 3351 d., 23.351 obyv. česk., 35 něm.; z 23.584 přitom, obyv. 22.940 katol., 532 evang., 112 židů; z těch 11.330 muž., 12.254 žen. — 6) R., Dvůr Rožnovský (Rosenau), víska na Moravě, hejtm. a okr. Dačice, fara Matějovec, pš. Čes. Rudolec; 6 d., 15 obyv. č., 60 n. (1890), sklárna.