Ottův slovník naučný/Požarevac

Ottův slovník naučný
Požár	Požarevac	Požarskij

Údaje o textu
Titulek:	Požarevac
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 376. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Požarevac

Požarevac (něm. Passarowitz), kraj. město v království Srbském, na úpatí Sopola, mezi ř. Moravou a Mlavou, má 11.134 ob. (1890). P. jest sídlem krajského soudu a úřadů politických, protopresbytera, má krásný kostel, konak (dům) králův, gymnasium, normální školy pro chlapce a dívky a veliké státní vězení. Asi 2 km odtud na jz. královský hřebčinec Ljubičevo, r. 1860 založený. V bitce r. 1689 poraženi zde Turci od císařských. Dne 21. čce 1718 na blízkém pahorku zv. Sopota brega ujednán důležitý mír mezi císařem něm. Karlem VI. a Benátčany s jedné a sultánem tureckým Ahmedem III. s druhé strany. Císař vypověděl jako spojenec Benátek Turecku válku r. 1716 a po skvělém válčení v l. 1716—18 (v čele císařských stál Eugen Savojský) dosáhl míru v P-vci, jímž získal Temešský Banát, Malou Valachii až po Alutu, Bělehrad s částí Srbska až po Timok a Bosnu až po Unu; spolu vyhrazeny mu hojné výhody obchodní v Turecké říši. Benátčané zřekli se Morcie, získali však v Albánii a Dalmacii. Mírem Požarevackým říše Habsburků nabyla svého největšího rozsahu. R. 1815 dobyl P-vac Miloš Obrenovič po tuhém odporu Turkův. P. byl až do počátku XIX. stol. vsí, ale od těch časů zmohl se na důležité obchodní tržiště.

Požarevacký okruh leží na s. Srbska, jsa ohraničen na s. Dunajem, na v. okruhem krajinským, na j. čupriským a na z. srbskou Moravou, zaujímá 4157 km² a má 231.029 ob. (1900), t. j. 56 na 1 km²). Na jv. okruhu pne se massiv Stol (Сто) do výše 1174 m, od něhož na jz. vybíhá Crni Vrh (880 m), kdežto na z. po jižní hranici okruhu táhne se pohoří Beljanica, které dosahuje v hoře Lisac na v. výše 1321 m, odděluje úvodí Resavy a Mlavy, načež obrací se k ssz, jako rozvodí Moravy a Mlavy, zv. Sopot. Na sz. ze Stolu vybíhá horstvo Chomolje, vys. do 788 m, prostupující jednotlivými svými částmi území mezi Mlavou a Pekem. Konečně na s. jdou horská pásma, oddělující úvodí Peku a Porecké řeky, a to nejprve Garvan (955 m) a za ním Starica, která přechází v Golé planiny, probíhající souběžně s Dunajem. V ohledu vodopisném celý okruh náleží k úvodí Dunaje, z přítoků jeho hlavní jsou Morava, Mlava a Pek. Půda plodí všeliké obilí a zvláště kukuřici, která zaujímá 0,6 veškeré půdy orné. Chov dobytka jest v rozkvětu hlavně na žírných lučinách v údolí Moravy a Dunaje, i počítá se: 13.918 koní, 68.933 skotu, 123.876 vepřův a 435.000 ovcí a koz. V horách jsou ložiska uhlí a železa, Pek má zlatonosný písek a u Kučajny jest cínový důl. Obyvatelé jsou téměř vesměs Srbové, pouze něco málo jest Rumunův. Okruh má 184 obce (opština) a dělí se na 7 okrsků (svez). Tšr.