Ottův slovník naučný/Podhradí (obce)

Ottův slovník naučný
Podhradí	Podhradí (obce)	Podhradský

Údaje o textu
Titulek:	Podhradí
Autor:	František Teplý, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1007. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Podhradí (Třemošnice)
Související články ve Wikipedii: Podhradí (Bakov nad Jizerou), Podhradí (okres Jičín), Zvíkovské Podhradí, Podhradí (okres Zlín), Spišské Podhradie

Podhradí: 1) P., kdysi hrazené město, nyní ves v Čechách, hejtm. a okr. Čáslav, fara Míčov, pš. Ronov; 33 d., 235 obyv. č. (1890); nade vsí zříceniny Lichnice (v. t.). – 2) P., Podhrad, ves v Čechách na pr. bř. Jizery, pod zříceninami hradu zvířetického, hejtm. a okr. Mnich. Hradiště, fara a pš. Bakov; 11 d., 101 ob. č. (1890). – 3) P., městečko, hejtm., okr. a pš. Jičín, fara Velíš; 67 d., 507 ob. č. (1890), štěrkové lomy. P. založeno na úpatí hradu velíšského. – 4) P., víska t. u Ml. Vožice, hejtm. Tábor; 5 d., 34 ob. č. (1890); mlýn a pila. – 5) P., ves t. u Havlovic, hejtm. Trutnov, okr., fara a pš. Úpice; 19 d., 105 obyv. č. (1890). – 6) P. Zvíkovské, Karlov, také Podhrad Karlov, ves t., rozložená částečně pod hradem Zvíkovem, částečně na silnici blíže Otavy, někdy městečko (1575), hejtm. a okr. Písek, fara Oslov, pš. Záhoří u Písku; 32 d., 224 ob. č. (1890), s filiálním kostelem (k Oslovu) sv. Mikuláše a kaplí sv. Václava. P. povstalo se Zvíkovem, jsouc místem rychty podhradské, ke které r. 1612 náleželo městečko P., dvě výsadní krčmy, fil. kostel sv. Anny na poušti, Oslov s podacím, což všecko r. 1621 konfiskováno. Fr. Teplý. – 7) P. viz Hluboká a Hrady 3) Nové.

8) P., Podhrady, ves na Moravě, hejtm. a okr. Uh. Brod, fara Pozlovice, pš. Luhačovice; 45 d., 263 ob. č. (1890).

9) P., také Spišské P. (Kirchdrauf, Kirchdorf, maď. Szepes-Váralja), král. svob. město se zřízeným magistrátem v Uhrách v půvabném údolí, v župě spišské, stanice želez. dráhy Košice-Bohumín, má 3129 ob., z nichž je 2180 Slováků, 825 Maďarův a 109 Němců (1890), okr. soud, řím.-katol. a evang. kostel, synagogu, učitelskou přípravku, klášter a špitál milosrdných bratří, poštu, telegraf, výrobu vlněných látek a sukna, pěstování lnu a obchod se lnem a obilím. Nad městem na vysoké skále strmí zříceniny spišského zámku v XVIII. stol. vyhořelého. Roku 1444 dobyl hradu Jan Jiskra z Brandýsa a držel jej po 9 let. Naproti hradu na pahorku nalézá se spišská kapitula, biskupská residence, dóm a seminář. Budovy ty tvoří ulici a obehnány jsou zdí jako tvrz. Asi ¼ hod. odtud na západ za kapitulou lázeňské místo s kyselkou Sivá brada. P. náleželo k 16 „spišským korun. městům“.