Ottův slovník naučný/Hluboká

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Hluboká
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 376. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hluboká
Související články ve Wikipedii:
Hluboká (Dešná), Hluboká (Kdyně), Hluboká (Krucemburk), Hluboká (Liberec), Hluboká (Milhostov), Hluboká (Nalžovice), Hluboká (okres Chrudim), Hluboká (Sruby), Hluboká (Trhová Kamenice), Hluboká (vojenský újezd Hradiště), Hluboká (Žihle), Hluboká nad Vltavou, Hluboká u Borovan
Č. 1715. Znak městečka Hluboké.jpg

Hluboká: 1) H., dříve Podhradí, městečko pod Hlubokou (Frauenbsrg), okr. město v již. Čechách při Vltavě, 433 m n. m., v hejt. budějovickém; 131 d., 1385 ob. č., 38 n. (1890), pěkný farní kostel sv. Jana Nep. v Podhradí, ytř. šk., četn. st., pš., teleg., žel. st. rak. st. dráhy (Cheb−Protivín−Cmunt[red 1]), lékárna, obč. a hospod, záložna, žulové lomy, panská pila, mlýn. Kolem veliké lesy, v nich hojně tetřevů. Fid. panství zaujímá 18 220.42 ha, z čehož lesy lesy 11 178.16 ha, rybníky 2136.34 ha; k panství náleží krásný zámek s kaplí a parkem, dvůr Stará Obora, pivovar, sladovna a pila v H-ké, lovecký zámeček Ohrada, dvory: Bejšov, Čejkovice, Dříteň, Chvalšovice, Chyňava, Křenovice, Křesín, Obora Nová, Suchý, Světlík a Olešník, továrna na ohnivzdorné zboží a zemité barvy ve Zlivi, cihelny Rachačka a Vývarka, majetek Adolfa Jos. kn. Schwarzenberka. Z rozsáhlých obor Stará (570 ha) a Poněšická (přes 2000 ha) jsou největší. Ročně vykazuje se 200 kusů černé zvěře, 400 dančí, 250 vysoké a 400 bažantů. Rybářství hlubocké jest proslulé; jest zde hojnost rybníků, jichž dříve se počítalo 167, největší Bezdrev (522 ha), na jehož březích hojně zkamenělých kmenův araukaritů se vyskytuje. Zámek hlubocký, jenž vypíná se na mírném návrší na skále 83 m vys., vystavěn jest na místě polozřícené tvrze a proveden dle vzoru královského hradu ve Windsoru v Anglii ve slohu tudorském. Plány zhotovil některý vídeňský stavitel, ale za stavby učiněny značné odchylky od původ, plánu. R. 1838 počato se stavbou zámku a teprve r. 1863 dokončena stavení pro úředníky. K vystavění zámku a zhotovení různých uměleckých prací používáno, pokud možno, sil domácích. Vlastní zámek, 3patrová budova, jest podlouhlý čtverhran se 2 dvory; kolem něho kupí se 11 vyšších a nižších věží a bašt, z nichž nejvyšší uprostřed hradu opatřena jest hodinami a zvony. Celek budovy činí dojem velice romantický. Zámek obklíčen rozkošným velkým parkem s vodotrysky a besídkami. Vodou opatřuje zámek studna 125 m hlub. a vodovod z Vltavy 2 turbinami hnaný. Budova sama vystavěna z tesaného kamene, komnaty jsou s velikou nádherou zařízeny, stěny mramorem a drahokamy vykládány, na stropech a stěnách krásné řezby samouka Jana Ptáka z Krumlova, malby na skle práce Quastovy, dále jsou zde výtvory malířské od Van Dyka a Hamiltona a sochařské od Canovy a Schwanthalera. V komnatě lovčí v oknech spatřují se znaky všech pánů na H-ké, v jídelně podobizna zakladatelky zámku kn. Eleonory; dále. pozoruhodná je čítárna s přebohatou sbírkou uměleckých starožitností, ranní salon s proslulými Van Dykovými 12 měsíci, bohatá knihovna (něm. a franc.), zámecké divadlo, gotická kaple, jež mimo vzácné a uměl. památky chová starožitný skládací oltář z prastarého hřbitovního kostela sv. Václava v Netolicích, zimní zahrada, kde jest mistrné dílo sochaře Schwanthalera »Dunaj« a j. Celá zbrojnice Rožmberků v Krumlově byla sem převezena. Zámek hlubocký jest nejskvostnější panský hrad v král. Českém. Nedaleko odtud lovčí zámek Ohrada, vystavěný Jos. Ad. kn. Schwarzenberkem, v něm bohaté přírodnické museum, roztříděné dle rodův a druhů v 10 sálech (obsahuje 1400 druhů ptactva, 230 čtvernožců a na 600 jeleních a srnčích parohů). Zde uschován i poslední medvěd šumavských pralesů r. 1856 na panství zelnavském zastřelený. — H. byla původně zboží královské. V XIII. stol. založen tu hrad Froburg, Fronburg (Frauenburg), který náležel Čečovi z Budějovic. Král Otakar II., žárle na rostoucí moc pánů jihočeských, zabral H-kou pro sebe. Později náležela Budivojovi, potomku Vítka z Prčic, po němž zde seděl syn jeho Záviš z Falkenšteina, jinak z Krumlova, s bratrem Vítkem (1285). Po smrti Záviše z F. (v. t.), jenž zde na t. zv. pokutní louce před samým hradem byl sťat, spadla H. na král. komoru a odevzdána r 1292 Dobešovi z Bechyně a 1317 zastavena Vilémovi z Landštýna. Karel IV. vyplatil ji ze zástavy, ale zároveň ustanovil, že nikdy nemá býti H. od koruny jakýmkoli způsobem zcizena. Také za Karla IV. a krále Václava patřila přímo ke království a teprve cís. Sigmund zapsal ji r. 1420 Mikuláši z Lobkovic, při jehož rodě zůstala do r. 1454, kdy byla vyplacena a králem Jiřím Poděbradským manželce jeho Johance z Rožmitálu zapsána. Po smrti krále Jiřího zmocnil se H-ké Jindřich Roubík z Hlavatec a nevydal ji dříve, dokud mu nebyly zaplaceny válečné škody. Po smrti Johančině usadil se na H-ké bratr její Lev z Rožmitálu, po němž jmenuje se Jan Jenec z Janovic. R. 1490 král Vladislav zastavil H-kou Vilémovi z Pernštejna, od jehož potomků přešla (1534) na Ondřeje Ungnada ze Suneku. Jeho potomek Adam vyplatil H-kou (1551), ale prodal ji na to Jáchymovi z Hradce, po němž panoval tu jeho syn Adam, který obnovil hrad a hornictví na panství hlubockém povznesl. R. 1598 prodal syn Adama z Hradce Jáchym Oldřich H-kou Bohuši. Malovcovi z Malovic, jehož synu Jetřichovi pro účastenství jeho ve vzpouře proti králi zámek H. se mlýnem, pivovarem, oborou, 7 popl. dvory, 27 rybníky, městys Podhradí a 25 vesnic od král. komory zabrány a r. 1623 generálu Baltazarovi de Marradas prodány. Ten rozšířil hrad novým stavením, na něž dal nápis »Fructus belli«. R. 1664 koupil celé panství hlubocké Jan Ad. hr. ze Schwarzenberka za 385.000 zl. Za panování Schwarzenberků zakusila H. mnoho těžkých ran, zvláště za války o posloupnost rakouskou rozhostily se tu pluky Francouzů a Bavorů (1741); H. učiněna hl. táborem cizích vojsk. Teprve po jejich porážce (1742) v okolí Týna n. VI. vévodou Karlem Lotrinským vzdala se H. vojsku cís. R. 1744 byla H. zaplavena lupičskými zástupy pruskými, které teprve hr. Trenek odtud vypudil. Za válek franc, nedaleko vsi Zahájí (sev.-záp. od H-ké) poražena byla armáda franc. R. 1815 a 1820 přebýval na H-ké car Alexander. Roku 1850 zřízen tu okr. soud a starodávné pojmenování Podhradí přeměněno za naší doby v H-kou. R. 1685 obdrželo městečko erb, jenž takto se vypisuje: Ve zpodním zlatém poli obrněný rytíř s pozdviženým palcátem v pravici a červeným štítem se stříbrným křížem v levici, v hořejším červeném poli čtyři stříbrné kolmé pruhy, v levém pak stříbrná lastura (vyobr. č. 1715.). — Okres hlubocký zaujímá na 280,24 km2 26 pol. obcí, 1733 d., 14.127 ob. č., 78 n., ze 14.229 přít. ob. 14.069 katol., 12 evang., 148 židů, 6860 muž., 7369 žen. (1890). — 2) H., ves t., hejt. Budějovice, okr. Sviny Trhové, fara a pš. Borovany; 45 d., 337 ob. č. (1890). Opodál popl. dvůr zv. Dvůr Nový, při němž stávala ještě v XV. st. tvrz, na níž r. 1380 seděl Přibík z Dobřemělic, jinak z H-ké, jenž celé zboží v H-ké odkázal (1423) bratřím z Maršovic, z nichž Jindřich r. 1436 prodal H-kou se dvorem a tvrzí Petrovi z Lindy. Ten založil klášter augustiniánský v Borovanech a jemu celé zboží hlubocké daroval. Zůstalo při klášteře tom až do jeho zrušení (1567) a r. 1600 uvedeno jako dědictví zpupné a připojeno k panství třeboňskému. Tvrz zašla v XVI. věku. — 3) H., ves t., hejt. a okr. Chotěboř, fara a pš. Krucemburk; 92 d., 342 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn, pila. Poblíž údolí Štíří, kde bývá hojně mloků a čolků. — 4) H., ves t., hejt. Chrudim, okr. Nasevrky[red 2], fara a pš. Kamenice Trhová; 16 d., 100 ob. č. (1890). — 5) H.[red 3] (Tiefenbach), ves t., hejt. Kadaň, okr. Doupov, fara a pš. Žďár; 32 d., 172 ob. n. (1890), 2 mlýny. — 6) H., ves t., hejt. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara a pš. Rychmburk; 79 d., 431 ob. č. (1890). — 7) H., osada t. u Srub, hejt. a okr. Vys. Mýto, fara Újezd, pš. Choceň; 13 d., 66 ob. č. (1899), myslivna. — 8) H., samota se dvorem t. u Únětic, hejt. Plzeň, okr. a pš. Blovice, fara Seč; 3 d., 21 ob. č. (1890), fid. dvůr Arn. hr. Valdšteina. — 9) H., osada t. u Podhájí Nalžovického, hejt., okr. a pš. Sedlčany, fara Chlum; 13 d., 74 ob. č. (1890). Sem náleží H. Přední a Zadní. — 10) H., Nová, také Vítovky, osada t. u Hlubokého, hejt. Domažlice, okr., fara a pš. Nová Kdyně; 13 d., 80 ob. č. (1890).

11) H., Hluboký (Tiefenbach), ves na Moravě, hejt. Dačice, okr. Jemnice, fara Rančířov, pš. Vratětín; 28 d., 6 ob. č., 128 n. (1890).

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Gmünd.
  2. Nasavrky.
  3. Dnes již zaniklá obec vysídlením (1953) v důsledku zřízení vojenského újezdu.