Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Opolí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Opolí
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 814–815. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Opolí

Opolí (Oppeln), býv. hlav. město Opolska (v. t.), nyní krajské a hlav. město vlád. obvodu t. jm. v Hor. Slezsku na Odře a důležité křižovatce žel. tratí Vratislav-Břeh-Bohumín, O.-Vorsigwerk, O.-Nisa a O-Namyslov, má s vojen. posádkou 23.018 obyv., z nich je 3964 evang., 712 žid. (1890); sídlo král. vlády, polit. a správ. úřadův, obchodní komory, hlav. berního úřadu, vrchního pošt. ředitelství. V městě jsou 4 katol. kostely, z nichž kostel založený od sv. Vojtěcha je nejstarší v Hor. Slezsku, evang. kostel, synagoga, starý zámek Piastů, radnice, krásné budovy vládní, pomník cís. Viléma I., několik mostů přes Odru, katol. gymnasium (býv. jesuitská kollej), katol. učitel. seminář, hospodář. škola, dvě vyš. dívčí školy, velikolepý špitál sv. Vojtěcha, měst. nemocnice a špitál a měst. a krajská spořitelna. Průmysl a obchod zastupuje: strojírna, závody na cement a vápno, sudy, doutníky, kůže, 3 parní pily a jeden parní mlýn, truhlářství, pivovar, lihovar, obchod s obilím, dřívím, vápnem, cementem, dobytčí trhy a čilý obchod zasílatelský. Přístav na Odře. O jest kolébkou slezských Piastovců, kteří vystavěli ve stol. XIV. na místě býv. hradu na t. zv. »Ostrůvku« nový zámek a seděli zde do r. 1532. Ve far. chrámu opolském mají Piastovci na mramorové desce znak. Sv. Vojtěch na své apoštolské cestě dal vystavěti v O. kapli, která později proměněna ve far. kostel sv. Vojtěcha, jenž přenechán řádu dominikánskému, který jej rozšířil. R. 1810 pruská vláda zabrala klášter tento a prodala jej opolskému faráři, který z něho zřídil špitál svatovojtěšský. Do kostela sv. Vojtěcha konají se dosud hlučné pouti. Protestanté mají bývalý chrám minoritský (ze XIV. stol.). Za doby švédských válek zle zde řádilo vojsko císařské a Švédové, kteří města dobyli. R. 1671 založili zde jesuité gymnasium, které r. 1800 proměněno ve světské zdědivši bývalou jesuitskou knihovnu o 20.000 sv. R. 1736 řádila v O. veliká povodeň a po té hlad a bída. Zemské právo zasedalo dvakrát do roka, jednou v Ratiboři a po druhé v OVládní obvod opolský měl r. 1890 1,706.922 ob., z nichž bylo: 934.600 Poláků. 1,413.319 katol., 142.831 evangel. a 21.147 židů. — Srv. Idzikowski, Geschichte der Stadt Oppeln (Vratislav, 1863).