Ottův slovník naučný/Opolsko

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Opolsko
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 815. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Opolské knížectví

Opolsko (Oppeln), knížetství v Horním Slezsku v horním poříčí Odry a jejího přítoku Malé Pěny (Malpudev). Původní O. bylo rozsáhlejší a bylo založeno Piastovcem Měškem (1201), r. 1282 se však dědictvím rozpadlo, a O-kem pak slula severní část, vlastní O. historické. První kníže opolský v tomto užším smyslu slova byl Bolek I.; po jeho smrti (1313) i toto užší O. rozdělilo se ve tři části, ale jeho vnukovi Bolkovi III. (†1382) podařilo se spojiti je opět. R. 1291 a 1292 Bolek I. uznal krále českého Václava II. za svého vrchního pána a podobně r. 1327 za krále Jana učinil Bolek II. Za válek husitských Bolek IV. (†1437) přiznal se k husitství a Bolek V. (†1460) bez nesnází roku 1459 uznal i krále Jiřího; ale již jeho bratr a nástupce Mikuláš I. (†1476) v boji Jiřího proti Římu postavil se na stranu papežovu. Z dalších knížat opolských zaslouží zmínky Mikuláš II. pro svůj tragický osud (byl sťat v Nise r. 1497). Jeho bratr Jan II. získal dědictvím Ratibořsko r. 1521 (odtud knížetství O.-Ratibořské); jsa poslední svého rodu, učinil r. 1512 dědickou smlouvu s markrabětem ansbašsko-braniborským Jiřím. Král Vladislav smlouvu tu uznal a po jistém váhání také čeští stavové (1523); Ferdinand však proti ní protestoval a roku 1531 dohodl se s Jiřím tak, že dědicem měl se státi král český, O. s Ratibořskem mělo však na čas zůstati v zástavě Jiřího. Tak se také stalo, když r. 1532 Jan II. zemřel. Ale již r. 1552 Ferdinand O. záměnou získal a odevzdal je Isabelle Zápolské jako vladařce za nedospělého Sigmunda Zápolského. Od r. 1556 bylo O. opět ve správě králově, a tu r. 1562 bylo vydáno slavné »zemské zřízení« knížetství O.-Ratibořského. R. 1598 odevzdáno knížetství Sigmundovi Bathorimu, ale ještě téhož roku ujal se ho opět Rudolf II. sám. Za něho počalo ostřejší utlačování protestantů, kteří v knížetství zejména od 2. pol. XVI. st. hojně se rozšířili. R. 1620 bylo v O-ku holdováno králi Bedřichovi, a tím i protestanté na čas se dostali k nadvládě. Po vítězství císařově byla však i v O-ku provedena protireformace. R. 1622 O. s Ratibořskem bylo postoupeno G. Bethlenovi; když mu však bylo pro porušení míru r. 1623 odňato, spravoval je nejprve arcikníže Karel a od r. 1624 Ferdinand (pozdější císař). R. 1645 celé knížetství zastaveno bylo králi polskému a teprve císař Leopold r. 1666 je ze zástavy opět vykoupil. Od roku 1742 O. přísluší k Pruskému Slezsku.