Ottův slovník naučný/Dědice

Ottův slovník naučný
Dedicatio	Dědice	Dědická daň

Údaje o textu
Titulek:	Dědice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 130. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Dědice (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Čechovice-Dědice, Dědice, Dědice (Dobrovítov), Dědice (Nemyšl), Dědice (Vyškov)

Dědice, vsi v Čech.: 1) D., hejtm. Tábor, okr. Vožice Mladá, fara a obec Hoštice, pošta Sudoměřice, 170 ob. č. (1890). — 2) D., hejtm., okr. a pošta Čáslav, fara Bohdaneč, 142 ob. č. (1890); byly zabaveny Janu Rud. Trčkovi.

3) D., městys na Moravě při stoku Velké a Malé Hané, hejtm., okr. a pošta Výškov; 218 d., 1665 ob. č., 23 n. (1880), kostel N. Trojice (pův. XII. věku připomínaný z r. 1753, 4tř. šk., panský mlýn, vojenská posádka. Nedaleko zříceniny hradů Dědic a Stajnova. D. náležely ve XIII. stol. pánům z Kravař a po nich zrádce krále Přemysla II. Milota psal se z D-ic (jinak z Benešova). — 4) D., ves t., hejt. Znojmo, okr. Budějovice M., fara Újezd Vel., pošta Syrovice N.; 34 d., 220 ob. č. (1890).

5) D. (pol. Dziedzice), ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bílsko, fara Čechovice; 105 d., 748 ob. pol., 22 č., 189 n. (1880), škola, pošta, žel. stanice a 2 mlýny. — Samota Ochodza (15 d., 132 ob.).