Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Cissus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Cissus
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 401. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Žumen

Cissus L., žumen, rostlinný rod ze řádu řešetlákovitých (Frangulinae), čeledi révovitých (Ampelideae), velmi příbuzný s révou, k níž jej mnozí řadí, ačkoliv má za nepatrným kalichem 4, od hora dolů se pukající plátky, 4 tyčinky a 4pouzdrý semenník. C. obsahuje asi 150 většinou tropických, popínavých dřevin, z nichž některé i u nás dílem ve studených, dílem v teplých domech se pěstují pro zakrytí nebo zároveň k výzdobě zdí a oken. Pro studený dům hodí se C'. antarctica Vent. (Vitis Kanguruh Hort.) z Nového Hollandu s listy velkými, vejčitými nebo srdčitými a pilovitými, a s větvemi rezavě chlupatými. Více obliby požívá C. discolor Bl. z Javy, jenž náleží k nejkrásnějším popínavým, stále zeleným rostlinám pro své tmavonachové větve, pro růžové příponky a zvláště pro pestré, srdčitopodlouhlé a dlouze zakončité lupeny. Tyto mají červený řapík a na lícní straně čepele uprostřed aksamítovou, fialově nachovou pásku, od níž se olivově zelené proužky podél žilek rozbíhají. Ostatní povrch jest perleťově třpytivý, kdežto rub čepele všude jest tmavonachový. Druh tento má bylinné větve a vyniká velmi bujným vzrůstem. Jiných druhův užívají tuzemci jako léků, na př.: listů z C. latifolia Vahl, v Indii pro uzrání nežitův, a tamtéž listův od C. glauca Roxb. a C. carnosa Lam. proti silným horečkám. Děd.