Ottův slovník naučný/z Vyckova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: z Vyckova
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 16-17. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Prusinovští z Víckova

z Vyckova (lépe z Víckova od staroč. jména Viecek, Viecemil), příjmení staromoravské rodiny vladycké, jejíž erb byl polovičný, pravé pole červené, levé dvěma černými a dvěma bílými pruhy napříč rozdělené. V polovici XIV. stol. byla rodina ta již tak rozrozena, že nelze spojitost poznati. Hrad Víckov držel r. 1344 Bohuslav, ale k Mitrovu. Týž byl r. 1353 hofrychtéřem, kupoval a prodával dědiny, naposled prodal Žďářec s vesnicemi a pak (1365) Mitrov a Víckov markraběti. O synu jeho Zaviši (1358, 1361) není nic známo. Arkleb (1346) držel Lechovice, na nichž manž. Kateřině věnoval, ale r. 1354 vyměnil si je za Mikulovice. Ostatní členové rodiny této žili na Ptení, Lechovicích a Pačlavicích, později Prusinovicích.

A. Beneš koupil r. 1351 čásť Ptení, psal se r. 1356 ze Kryr (u Podbořan v Čechách), držel v l. 1371-77 Postoupky a koupil r. 1378 druhou čásť Ptení (manž. Jitka). Jeho, tuším, syn byl Smil, jenž byl bakalářem bohosloví, kanovníkem a officiálem a r. 1397 administrátorem biskupství olomouckého a Jan, syn Benešův, držel r. 1387 Ptení, jehož čásť byl s otcem koupil. Na něm věnoval r. 1397 manž. Skonce a prodal r. 1418 Klínovice. R. 1420 přijal strýce své pačlavské na spolek. Jiný Jan věnoval r. 1447 manž. Machně z Opatovic na Ptení a zemřel ok. r. 1463 bezdětek. Na jeho jmění táhla se sestra Barbora. Jiný Jan držel r. 1482 Pršice. Beneš, syn Benešův a bratr Janův, byl r. 1403 purkrabím na Zábřeze, vyženil s Kateřinou z Kojšova Studénku a Třemešek, ale prodal tento (1420) a koupil Kojšov. Bratr jeho byl Albrecht (1397). Týž neb jiný držel r. 1447 Kojšov a prodal Postřelmov a Chromče. R. 1448 věnoval na Pršticích manž. Dorotě z Honětic.

B. Dobeš († j. 1354, jiný Dobeš 1364 a 1368) měl syny Bernarta a Viléma, kteří nabyli r. 1354 Lechovic. Onen žil ještě r. 1385 maje manž. Jitku z Křižanova. R. 1387 drželi Lechovice Žibřid a Beneš, z nichž tento Lechovice r. 1415 prodal.

C. Prusinovští z z V. Bratři Filip a Dobeš koupili r. 1390 čásť Heraltic a tento prodal r. 1398 díl Lechovic. Asi v ty doby žili bratří Filip Strýc, Jan a Arkleb. Filip vyženil s manž. Markétou z Pačlavic statek Pačlavice, kdež přikoupil r. 1409 věnný statek, koupil r. 1416 Dědkovice a žil ještě r. 1432. Jan řeč. Palovec držel od r. 1392 Palovice a žil r. 1420. Arkleb (1415 atd.) držel od r. 1436 manství v Jiříkovicích. Po Filipovi zůstal syn Arkleb, který přijat r. 1437 od mateře na spolek zboží pačlavského, koupil s mateři Nemojany a prodal s ní Lileč. R. 1446 věnoval manželce Kateřině ze Žerotína na Pačlavicích, r. 1447 prodal Nemojany, ale zadlužil se tak, že po jeho smrti prodány Pačlavice a Dědkovice (1464). Manželka jeho Kateřina, jež koupila r. 1460 Pacetluky, převedena jest s věnem svým na Prusinovice. Tyto koupili před r. 1464 Arkleb a Filip bratři, synové některého z předešlých. Filip držel s bratrem Prusinovice ještě r. 1493. Arkleb držel též Pacetluky a žil ještě r. 1512. Synové jeho byli Vilém, Přemek, Mikuláš, Filip (1512), Znata (1523-56, 1543 sed. na Čejkovicích) a snad i Albrecht (1535 na Čejkovicích). Vilém a starší jeho bratří postavíli v kostele olomouckém epitaf svému domnělému předku Janovi, jenž prý r. 1316 zemřel. Vilém držel r. 1503 Žeravice, pak Banov, prodal r. 1512 Dubany, r. 1547 seděl na Cetochovicích, byl r. 1530-32 s Přemkem v Uhřích a nabyl před r. 1531 Cimburka, byl od r. 1537 nejv. hofrychtéřem markr. Mor., ve kterémž úřadě zůstával do r. 1549, pak se stal podkomořím a zemřel před r. 1552 (manž. Markéta z Opatova). Cimburk držel po něm Jan mladší (syn ?) a byl r. 1556 též hofrychtéřem. Přemek (1512 atd.) koupil r. 1516 a 1518 manství v Hulíně, jež r. 1523 prodal, ujal Prusinovice, držel také manství němčické (1539) a Pacetluky (1542), koupil r. 1547 Kostelec a r. 1555 Bystřici p. H. Byl r. 1541 komorníkem menšího práva olomouckého a od r. 1546 do smrti podkomořím mark. Mor. Zemřel 11. srpna 1561 a pohřben v Prusinovicích (manž. Kateřina z Lomnice). Mikuláš měl do r. 1513 statek v Hulíně, r. 1524 Syrovice, r. 1542 byl králové Marie nejvyšší išpán a hejtman hrabství Starého Zvolena a r. 1547 pánem na Petrovicích. On a Přemek měli potomstvo. Snad byl synem Mikulášovým Záviše P. z z V., jehož máti Zuzana z Bruzovic přijala r. 1538 na spolek manství svého Petrovic u Ketře. R. 1556 byl pánem na Boleradicích a obdržel r. 1568 mocný list. Mikulášovým synem byl Vilém, jenž oddav se stavu duchovnímu stal se kanovníkem olomouckým, pak proboštem. Dne 9. bř. 1565 volen za biskupa, avšak zemřel již 16. čna 1572 naplniv teprve 38 let svého věku (viz Prusinovský Vilém). Byv velikým dobrodincem jesuitův, pohřben v jejich kostele a sestra jeho Alena postavila mu tu pomník. Přemek měl syna Arkleba, jenž již r. 1538 zemřel zůstaviv sirotky. Druhému synu Janovi Vlémovi vzdal Přemek r. 1554 Němčice a Pacetluky. Po otci ujal Prusinovice a koupil Čechy. Jak se zdá, zemřel r. 1569 bezdětek a statek dědili synové Arklebovi Jan Přemek, Arkleb a Vilém. Ti tři drželi Bystřici p. H. a po strýci Prusinovice a Čechy (tyto r. 1577 prodali). Přemek byl rytířem Božího hrobu, obdržel r. 1563 majestát na Domanín a zemřel 2. září 1584 (manž. Anna z Obrhamu †1603, zase vdaná Nekšová). Arkleb ujal po Přemkovi jeho statek. Byl třikráte ženat 1. s Annou Sedlnickou z Choltic (†1587), 2. se Šťastnou Pražminkou z Bílkova (†1598) a krátký čas s 3. Lukrecií Nekšovnou, z Landeka na Vsetíně, hradě Lukově a Rymicích, která se vdala po jeho smrti (1608) za Albrochta V. E. z Valdšteina. Po Vilémovi, jenž ujal Prusinovice a Bystřici, dědila dcera Bohunka, manž. Václava Bítovského z Bítova. Ok. r. 1610 živ byl z této rodiny jediný mužský potomek Jan Adam na Čejkovicích a Boleradicích. Týž oženil se r. 1610 s Marijánou z Bubna. Za povstání byl soudcem zemským a boje se trestu, vyjel ok. r. 1621 k nepříteli. Statky jeho a domy v Brně a Olomouci zabrány. Sčk.