Ottův slovník naučný/von Baer

Ottův slovník naučný
Baeomyces	von Baer	Baerenklau

Údaje o textu
Titulek:	Baer
Autor:	František Vejdovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 63. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Karl Ernst von Baer

von Baer (Карлъ Максимовічъ) Karl Ernest, proslulý a všestranný přírodozpytec, hlavně embryolog (* 1792 na statku Pipě [Piep], v estonské gubernii — † 1876). Po domácím vychování dán v Revalu na »Ritter- und Domschule«, odkud přestoupil na universitu derptskou, kde studoval fysiku, hlavně však botaniku, anatomii a fysiologii (u Burdacha), načež jakožto doktor lékařství působil v létech 1812—13 v nemocnici vojenské v Rize. Odtud odebral se do Würzburku, kde slyšel srovnavací anatomii u Düllingera. Stav se r. 1817 prosektorem a r. 1826 nástupcem Burdachovým v Královci odešel r. 1828 do Petrohradu, odkudž se však r. 1830 z rodinných poměrů navrátil zpět do Královce, avšak povolán byv r. 1834 opět do Petrohradu setrval tu jakožto jeden z nejčinnějších členů císařské akademie nauk. Na útraty vládní procestoval Rusko a zprávy o tom uveřejnil ve spisech akademie petrohradské. Tak se vydal r. 1837 na Novou zem. r. 1840 s Middendorfem a Pankěvičem procestoval Laponsko a Finsko. Za příčinou studia fauny mořské vyslán r. 1845 do Terstu, účastnil se r. 1851 expedice pořádané hrabětem Kiselevem k jezeru Pejpuskému. R. 1855 studoval rybolov na Kaspickém moři, načež r. 1858 cestoval přes Štockholm, Kodaň a Londýn do Paříže za příčinou studií anthropologických. V Petrohradě přednášel nejprve zoologii, později anatomii, r. 1862 zvolen čestným členem akademie petrohradské a zemřel roku 1876 v Derptě. B. byl všestranným badatelem a psal německy, rusky a francouzsky. Spisy jeho vyznačují se filosofickou hloubkou, jasností a poutavostí. Hlavním jeho oborem byl vývojezpyt, o němž vydal hlavní dílo Entwickelungsgeschichte der Thiere (2 sv., Královec, 1828—37). Mimo to vydal: 15 děl samostatných z oboru medicinského, anthropologického a zeměpisného, 51 větších pojednání lékařských a přírodovědeckých, 98 pojednání ve spisech akademie nauk z oborů přírodovědeckých, filosofických, zeměpisných a historických, dále 18 spisů na útraty akademie nauk o geografii Ruska, 10 pojednání v zeměpisné společnosti petrohradské a nesčetnou řadu drobných spisů, pojednání, kritických úvah, biografií atd., jejichž podrobný seznam uvádí na 13 stranách velkého kvartu A. Bogdanov v »Материалы для исторіи научной и прикладной дѣятелности въ Россіи по зоологіи. Москва, 1888). Správná a pečlivá pozorování, jakož i střízlivé, přesné logické úvahy musily B-a vésti ku všeobecným závěrům, na nichž později v širších rozměrech založil Darwin svou nauku o descendenci. V polemickém spise, nedlouho před svou smrtí, vyslovil však B. pochybnosti o svých vlastních, dávno před tím jasně formulovaných a přesvědčivých názorech! V.