Ottův slovník naučný/Zvěřín

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zvěřín
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 712–713. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Schwerin

Zvěřín (něm. Schwerin), hlavní a sídelní město velkovévodství Meklenbursko-Zvěřínského, leží ve výši 38 m při jihozáp. břehu Zvěřínského jezera v okolí velmi jezernatém, při tratích Ludwigslust-Wismar, Hagenow-Z. a Rehna-Parchim meklenb. dráhy Bedřicha Františka, je sídlem nejvyšších státních úřadů velkovévodství, zemského soudu (vrch. z. s. Roztoky), poštovního ředitelství, ředitelství loterie, vojenského velitelství 17. divise, brigády pěchoty, jízdy i dělostřelectva polního ruského konsula a má (1905) 41.628 obyv. převahou evang. (r. 1900 791 katol. a 299 židů), v posádce štáb a 2 prapory velkovév. granátníků, pluk pol. dělostřelectva; sochu velkovévody Pavla Bedřicha (1849 od Raucha), jezdeckou sochu velkovévody Bedřicha Františka II. (1893 od Brunowa), pomníky skladatele Kückena, J. Schliemanna, J. Stephana, knížete Bismarcka (oba poslední od Wandschneidera), 4 luth. kostely, z nich dóm zal. r. 1171 Jindřichem Lvem v ranné gotice s věží, katol. chrám a synagogu. Zámek sídelní stojí na ostrově a vystaven byl v letech 1845–57; palác v starém městě, dvorní divadlo ve slohu renaissančním, museum v řeckém slohu s velkovév. sbírkami, zámek v novém městě, palác pojišťovacího ústavu meklenburského, budovy gymnasia a reálného gymnasia, arsenál, nádraží, poštovní budova, budova generálního ředitelství dráhy Bedřicha Františka. Sbírky v museu obsahují velkovév. galerii obrazů (1200 kusů, nejlepší hollandská škola), kabinet rytin, sbírky spolku pro meklenb. dějiny a starožitnosti a j. Ústavy vzdělávací jsou kazatelský seminář, gymnasium, reálné gymnasium, měšťanské školy, škola řemeslnická, státní knihovna; dále má Z. spolky umělecké a vědecké, nemocnici, ústav idiotů, sirotčinec a chorobinec, jatky, vodovod, kanalisaci, plynárnu, hasičský sbor, spořitelnu, několik bank a záložen. Průmysl železářský, továrny na vozy, výroba barev, fermeže, mýdla, hudebních nástrojů, nábytku, kachlových kamen, korkového zboží, truhlářství, cihelny a pily. Pojišťovna úrazová i pro stáří pro velkovévodství Meklenb.-Zvěřínské. Okolí města je velmi pěkné, krásou vyniká zámecká zahrada, jejíž nejstarší čásť založena ve francouzském způsobu r. 1708 vévodou Bedřichem Vilémem. Z., původně Svarín, připomíná se ve starých listinách již r. 1018 a jest původu slovanského, založen byl prý jedním z levobočků polského krále Lecha III. Později byl Z. od bodrckého knížete Niklota zbořen, r. 1161 dobyl ho Jindřich Lev a daroval i s okolím jako hrabství svému vůdci Gunzelinovi, který město znovu vystavěl a v něm sídlel. R. 1166 Z. povýšen na město a r. 1170 meklenburský biskup Benno přeložil sem své sídlo, pozdější biskupové sídlili však i na dále v Bycově (Bützow). Po smrti biskupa Oldřicha r. 1648 biskupství Zvěřínské bylo saekularisováno a odevzdáno jako knížectví (752 km2) vévodovi meklenburskému Adolfu Bedřichu. R. 1735 zaujal Z. císařský kommissař vévoda Kristian Ludvík. Srv. Fromm, Chronik der Haupt- und Residenzstandt Schwerin (Z., 1863; pokračování až do r. 1891; vydal Quade r. 1892); Wörlův Führer durch Schwerin; Führer durch Schwerin und Umgebung (Z., 1895).