Ottův slovník naučný/Znojmo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Znojmo
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 658. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Znojmo

Znojmo (Znaim), staré, kdysi opevněné král. a kraj. město na Moravě na lev. bř. Dyje a při žel. tratí Něm. Brod-Vídeň, má 1132 d., 1854 obyv. č., 14.014 něm., 57 jiné národ. (1900), far. got. kostel sv. Mikuláše a far. Nalezení sv. Kříže, románskou kapli sv. Kateřiny, u lidu zv. »pohanský dům« (z XII. stol.), kapli sv. Martina a sv. Anny ze XIV. stol., klášter kapucínů s kostelem od r. 1628, klášter dominikánů s kostelem r. 1243 založený, starý kostel sv. Michala, kdysi kollej jesuitskou, býv. klášter minoritův a klášter jeptišek řádu sv. Kláry, dále kongregaci dcer božského Spasitele, evang. faru, židov. obec nábožen., vyš. gymnasium, reálku, odbor. šk. hrnčířskou, zemskou rolnickou a vinařskou školu, kupec, a průmysl, šk. pokrač., 2 školy měšť. (o 9 tř.), osm šk. obec. (1 čes., 7 něm.) o 38 tř., dívčí ústav vychovávací, lidovou knihovnu, měst. archiv, museum a divadlo, zem. donucovací pracovnu, všeobec. nemocnici, 3 lékárny, veřej. jatky. Ve městě je krajský soud, okr. hejtm. a soud, obec. rada, magistrát, velitelství 7. pěší brigády, gamisonní soud, velitelství doplňovacího okresu čís. 99, filiálka vojenské zásobárny a vojen. skladiště postelí, vojenská nemocnice, kasárna, 1 prapor pěš. pluku zemské obrany č. 24, kasárna zemské obrany, velitelství četn. oddělení č. 3, hl. ber. úřad, hl. celní úřad II. tř., správa kontrol, okresu financ, stráže, cejch, úřad, živnostenský inspektorát, technická správa ochranných prací proti révokazu, pš., telegraf, telefon atd. Průmysl a obchod podporují: pobočka Rakousko-uherské banky, expositura Mor. eskomptní banky, měst.v spořitelna, 4 spořitel, a půjčovní spolky a Česká vzájemná záložna. Průmysl zastupuje 7 továren na zboží hliněné a kameninové, 4 cihelny, továrna na hole, 2 koželužny, mydlárna, měst. elektrárna, 4 tiskárny, 3 parostr. pivovary, sladovna, 2 lihovary, 2 raffinerie lihu, mlýn, 9 závodů na výrobu octa, výroba etherických olejů, sodové vody, kořalek, fíkové kávy, 16 závodů na nakládání okurek, znamenité zelinářství (zejména pěstování okurek), ovocnictví, vinařství, obchod s dřívím, obilím, semeny, ovocem, vínem a zeleninou. — Z. připomíná se v listinách po prvé r. 1048. Hrad znojemský byl středem župy a i vévodství a ještě ke konci XV. stol. náležel zeměpánům; páni z Lomnice drželi jej právem zápisným. R. 1531 vyplatili hrad stavové moravští. Cís. Rudolf II. udělil jej v léno Krištofovi z Althanu na 30 let, r. 1586 dostal se opět v léno Václavovi z Krajku, pak Vilémovi z Roupova, jemuž odňat po bitvě Bělohorské. Hrad po r. 1697 již neobnoven a polopobořenou »loupežnickou věž« dostalo (r. 1710) město Z. R. 1784 umístěna v hradě vojen, nemocnice a nyní vojenská posádka. Z. jest prastarou osadou, což dokazují četné nálezy předhistorické, a kolem hradu zkvétalo záhy podhradí, jemuž král Přemysl I. vysadil r. 1226 právo městské. Z. bylo sídlem údělného knížete z rodu Přemyslovců. V l. 1308—11 držel Z. v zástavě vév. rakouský. R. 1400 dobyto město od Prokopa Lucemburského, r. 1619 od Mariáše hr. Thurna, r. 1645 od Švédů, r. 1742 od Prušákův a r. 1805 a 1809 od Francouzů. Učení Husovo ve Z-mě se neujalo, ale za to protestantismus německý tou měrou se zde rozšířil, že r. 1574 měst. rada záležela ze samých protestantů. Po bitvě Bělohorské město vzdalo se generálu Bouquoiovi. Na sněmě r. 1628 vydáno ve Z-mě obnovené zřízení zemské. Z. jest rodištěm Stanislava ze Znojma a Jul. Fejfalíka. — Okr. soud znojemský s městem Z-mem má 529,98 km², 8806 d., 17.591 obyv. čes, 40.551 něm., 153 j. národ.; z 58.707 přít. obyv. 57.649 katol., 214 ev., 835 žid., 9 jin. vyzn.; z těch 28.841 muž, 29.866 žen. — Okr. hejtm. znojemské, k němuž příslušejí okr. soudy: Jaroslavice, Vranov s Z., má 1013,85 km², 14.097 d, 17.319 obyv. čes, 56.806 něm, 105 j. nár. (1900).