Ottův slovník naučný/Zlobický

Ottův slovník naučný
Zlobice	Zlobický	Złoczów

Údaje o textu
Titulek:	Zlobický
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 646. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Josef Valentin Zlobický

Zlobický Josef Valentin, buditel a spis. čes. (* 14. ún. 1741 na Velehradě — † 24. bř. 1810 ve Vídni). Vzdělav se na školách v Uh. Hradišti, v Mikulově a v Brně, oddal se r. 1761 hospodářství, ale po dvou letech vrátil se opět ke studiím a poslouchal na vídeňské universitě práva. Skončiv studie Z. ohlížel se po nějakém úřadě. Mezitím znaje čes. jazyk, jehož dějiny a literatura mocně ho zajímaly, pracoval o některých spisech pro lid. Vedle rukověti hospodářské byl to zejména čes. překlad Jindř. J. Crantzovy knihy „Vedení k pravému a dokonalému babímu umění“, k němuž jej povzbudil dr. Lebmacher a jejž podal cís. Marii Terezii s prosbou za vydání. Žádosti té vyhověno a Z. r. 1772 ustanoven prvním učitelem češtiny na vojenské akademii v Novém Městě, odtud r. 1775 povolán za professora češtiny na vídeňskou universitu; nad to r. 1776 jmenován kancelistou a posléze adjunktem registratury při nejvyššim soudě. Z. náleží k prvním buditelům a pěstitelům čes. jazyka a čes. vědomí. Horlivě sbíral staré rukopisy, knihy, listiny, obrazy a j. památky české (po smrti Z-kého koupil tuto znamenitou sbírku hr. J. Auersperg a nyní jest v museu brněnském), usiloval o zrušení pověstného „Klíče“ (1781), přičiňoval se o zřízení divadla čes., t. zv. Boudy (1786), doplňoval po celý život Rosův Slovník, přátelsky se stýkal se všemi buditeli čes. Dobnerem, Voigtem, Ungarem, Durychem, Pelclem, Dobrovským, bratry Thámy, Cerronim, Monsem, Kopitarem a j., ochotně jim sděluje zprávy ze svých sbírek, a živě se zajímal o vše, co v oboru české literatury a národnosti se dálo. K vlastní liter. činnosti Z. nedospěl. Vedle rozpravy Literarnotiz der vornehmsten böhm. und mähr. Geschichtsschreiber (z r. 1777; čerpal z ní Šimek pro svůj „Handbuch“ známy jsou pouze jeho záslužné překlady Všeobecného řádu soudního a konkursního (Vídeň, 1781), Všeobecných práv městských (I. Vídeň a Praha, 1787), Josefa II. Řadu soudního hrdelního (Vídeň, 1788), Františka II. Knihy práv nad přečiněním hrdelním atd. (t., 1804) a j. Srv. J. Jirečka Rukověť II. a četné zmínky v korrespondenci Dobrovského, Voigta a j.