Ottův slovník naučný/Zenith

Ottův slovník naučný
Zenice	Zenith	Zenith (pseudonym)

Údaje o textu
Titulek:	Zenith
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 583. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Ottův slovník naučný/Nadir
Heslo ve Wikipedii: Zenit

Zenith (arab.), čes. nadhlavník, jest bod zdánlivé nebeské polokoule ležící kolmo nad hlavou pozorovatelovou čili průsečík kolmice se stanoviska pozorovatelova vztyčeně s polokoulí nebeskou a nejvyšší bod polokoule nebeské vůbec. Každý pozorovatel má tedy z. svůj. Průsečík oné kolmice s nebeskou polokoulí druhou a přímo proti z-u ležící slove nadír č. podnožník. Z. a nadír jsou póly obzoru (horizontu), jehož každý bod je stejně vzdálen od z-u i nadiru. — Zenithová vzdálenost nějaké hvězdy jest menší oblouk hlavního kruhu vedeného na kouli nebeské z-em, nadirem a hvězdou, omezený z-em a hvězdou. Zenithová vzdálenost zvětšená a výšce hvězdy nad obzorem rovná se 90°. (Srv. Šířka.)