| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Zeměbrana |
| Autor: |
Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 546–547. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
| Související: |
Domobrana |
 Heslo ve Wikipedii: Zeměbrana |
Zeměbrana, zemská obrana (fr. armée territoriale, it. armata territoriale, srb.-chorv. domobrana, maď. honvéd, něm. Landwehr), ozbrojené moci toho kterého státu ta čásť, která se skládá z branců, vytáhších při losování k odvodu vyšší čísla po doplnění vojska řadového a z vojínů vyslouživších dobu praesenční a zálohovou (viz Záloha 1). V monarchii Habsburské jsou z-ny 2: c. k. rakouská a k. uherská (viz Rakousko-Uhersko, Vojenství, str. 232—234). — Dějiny a vývin z-ny. Z. byla před pořízením stálých vojsk jedinkou brannou mocí států vůbec a jaksi zárodkem stálých vojsk (v. Hotovost). Sem náleží zajisté měšťanský sbor založený Karlem IV. v Praze kol r. 1373 jakožto tělesná stráž čestní, která však brzy se osvědčila v chrabrosti ve bránění Prahy r. 1421 proti něm. křižákům a r. 1567—96 ve vnitřních bojích a nepokojích. R. 1477 král Vladislav ji 12 setnin silnou prohlásil za qua militaris a nařídil pro ni stejnokroj. R. 1648 proti Švédům a r. 1711 proti Francouzům, Bavorům a Sasům rovněž udatně bojovala. Na Moravě bývala zemská hotovost pod velením důstojníků pravidelného vojska hlavně proti Turkům a uh. nespokojencům. Brno bylo měšťany a lidem srdnatě hájeno v XV. věku proti husitům a r. 1648 proti Švédům. V Olomouci zřízen r. 1758 střelecký sbor v stejnokroji. Také v jiných zemích Habsburského soustátí vznikaly podobné organisace, to ve hlavním městě Štýrska již r. 1532, ale vojensky zařízena až r. 1728. V Terstu byla již od XV. věku territoriální milice. Nejskvěleji se osvědčila z. v Tyrolsku, založená již cís. Maximiliánem I. r. 1511, ponejprv r. 1703 za války o španělskou posloupnost proti Bavorům, již byli přinuceni Tyrolsko vyklidit, jen pevnost Kufštejn ještě zůstala v jejich moci. Na jihu v Tridentu bojovala statně proti Francouzům pod Vendômem. Z. v Uhrách viz Insurrekce, v Chorvatsku viz Hranice Vojenská. — První skutečná z. u nás byla postavena po rozkazu císařovny Marie Terezie r. 1743 v Čechách a na Moravě potom hned v Dolních Rakousích na obranu pouze užší vlasti. Patent vydaný 14. října 1744 ustanovil 39 setnin po 1 setníku, 1 poručíku, 2 šikovatelích, 5 desátnících, 10 svobodnících, 1 bubeníku, 1 písaři a stu prostých vojínů. Plat roční byl pro poručíka 300 zl., šikovatele 99 zl., desátníka 51 zl., svobodníka 45 zl., bubeníka 8 zl., prostého 3 zl., vše vídenské měny. Stejnokroj byl celý bílý s červenými výložky, černý klobouk na 3 strany, černé hnátlice; výzbroj: ručnice s bodákem, ranečnice, roh na prach a torba. Služba trvala 6 let. R. 1808 na návrh arcivévody Karla novuzřízena z. u pěších pluků českých, moravských a nitrorakouských tak, že u každého pluku bylo po 2 praporech, oděných a vyzbrojených jako celý pluk ostatní, jen na kloboucích byl mosazný štítek, na němž naznačen okres a číslo praporu, pak písmena L. W. (Landwehr). Vřazeni byli branci od 18. do 45. roku, pokud nebyli ve službě pravidelné; cvičení ve zbrani se konala v neděli a ve svátek, jednou za měsíc mužstvo svoláno z několika farností ke cvičení ve větších oddílech: setninách a praporech, kterým veleli důstojníci z vojska řadového. Prapory byly o 4 setninách po 200 mužích, setninám veleli setníci a u každé bylo po 3 důstojnících subalterních. Po válkách Napoleonských propuštěno mužstvo všech 2. praporů z-ny, z nichž zůstaly pouze kádry, později zrušeny i tyto a 2. prapory zůstaly pouze v patrnosti na papíře v základních knihách setnin pro případ potřeby povolání do zbraní. Ve válkách r. 1848 a 1849 2. prapory z-ny svolány, naznačeny však číslem 5., čímž pak 1. prapory mlčky dostaly č. 4. R. 1850 z. v tomto tvaru naprosto zrušena, až pak r. 1868 zároveň se všeobecnou poviností brannou opět vzkříšena ve způsobě nynějším. FM.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zeměbrana