Ottův slovník naučný/Zastavení soudů porotních

Ottův slovník naučný
Zastaveníčko	Zastavení soudů porotních	Zastavení výroku porotního

Údaje o textu
Titulek:	Zastavení soudů porotních
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 462. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Zastavení soudů porotních. Zároveň s platným rak. řádem trestním z r. 1873 vydán byl zákon z 23. kv. 1873, č. 120 ř. z., podle kterého působnost těchto soudů může buď pro všechny anebo jen pro některé druhy činů trestných k jejich příslušnosti náležejících (viz Soud trestní) v některém obvodě na čas a to nejdéle na rok býti zastavena, když se tam udály věci, pro které vidí se potřeba takového opatření, aby se zabezpečilo nestranné a nezávislé nalézání práva. Takové nařízení může vydati a jest z toho zároveň odpovědným jen veškero ministerstvo vyslechnuvši prve nejvyšší soud. Vláda jest povinna předložiti toto nařízení i s důvody oběma sněmovnám říšské rady a to, zasedá-li říšská rada, bez prodlení, jinak ihned, jakmile se sešla, a jest povinna je ihned zrušiti, žádá-li za to ta neb ona sněmovna říšské rady. Byla-li někde působnost poroty nařízením zastavena, toto z. nemůže tam nařízením ani býti prodlouženo, ani do početí příštího zasedání říššké rady býti obnoveno. Říšským zákoníkem sluší vyhlásiti, i když byla působnost soudů por. zastavena, i když zase se počala. Účinkem z. jest, že hlavní přelíčení o činech trestných, jichž z. se týká, i řízení opravné spravuje se tím, co nařízeno o zločinech a přečinech před porotu nenáležejících. Zvláštnost nastává jen, jde-li o zločin, na který zákon ukládá trest smrti nebo žaláře více než pětiletého; tu soud v hlavním přelíčení skládá se místo ze čtyř ze šesti soudců. -rch.