Ottův slovník naučný/Zagora Stará

Ottův slovník naučný
Zagora Nová	Zagora Stará	Zagorje

Údaje o textu
Titulek:	Zagora Stará
Autor:	Alfred Rudolf
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 367–368. Národní digitální knihovna
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Stara Zagora

Zagora Stará, krajské město v bulharské Vých. Rumelii na jižním úpatí Srědné Gory, uprostřed úrodné, dobře vzdělané roviny rodící výbornou pšenici a historicky známé zagorské víno, při trati Čirpan–Nová Z.–Burgas, má 19.428 obyv., nejvíce Bulharů, méně Turků, Židův a Cincarů. Po svém obnovení Z. S. má nyní široké, pravidelné ulice, prostorná náměstí, veliký bázár, několik pravosl. kostelův a mešit, chlapecké i dívčí gymnasium, moderní sady na místě turec. hřbitova, znamenitý vodovod a j. Ke kraji náleží 7 okresů s plochou 10.600 km² a 394.000 obyv. Z. S. stojí na vrstvě starověkého i středověkého města, z nichž město antické bylo původu snad makedonského, za císaře Trajana se zmohlo a v římských dobách slulo Beroe, nebo Berrhoea, jež památným stalo se dějinnými událostmi. Zde byl poražen r. 251 císař Decius od Gotů a papež Liberius držán tu od císaře Konstantina v l. 355–358 ve vyhnanství, císař Jan Komnenos r. 1122 porazil tu Pečence, a r. 1190 bojoval zde císař Izák Angelos, načež ujali se města Bulhaři jmenujíce je Boruj. As r. 1410 Turci podmanivše si zemi bulharskou zmocnili se i města, převedli obyvatelstvo do sousedních obcí a město samo přezděli na Eski Zagra, kteréžto pojmenování přeložili si Bulhaři zvouce je nadále S-rou Z-rou oproti druhému, o něco dále na východ ležícímu městu Jeni-Zagra t. j. Nová Zagora. V novější době vyskytlo se i jméno Železnik, ale neujalo se. Z. S. byla již před válkou rusko-tureckou r. 1877 proslulá majetkem a pokrokovostí a vydala mnoho učitelů. Snad všechny učitelky bulh. té doby buď pocházely nebo vzdělaly se ve S-ré Z-oře. Po vypuknutí hercegov. povstání r. 1875 i Z. S. strojila pozdvižení, jež zrazeno a v zárodku Turky udušeno. Proto Z. S. neutrpěla při potlačení nového t. zv. dubnového povstání r. 1876, za to však ve válce ruskoturecké při osudné a odvážné výpravě gen. Gurka za Balkán srovnána Turky nadobro se zemí a zničena i s okolními vesnicemi 19. (31.) čce 1877. Teprve 1. led. 1878 Rusové znovu vstoupili do pustého a liduprázdného města, k jehož znovuzbudování položen základní kámen 25. září 1879 a moderně založeno rychle se pak vzmáhalo. R. 1881 bylo tu 1389 domů a r. 1885 již 2417. Obyvatelů pak 15.274, z nichž 12.215 Bulharů, jen 2847 Turkův a 147 židů. Podrobnou statistiku o Z-oře S-ré vydal At. Iliev r. 1885. Starozagorci pěstují převážně obilí a mimo to i drůbežnictví zásobujíce vejci Cařihrad. Od monastyru nad městem rozvírá se nádherná vyhlídka daleko na j. k hranicím tureckým. Rdf.