Ottův slovník naučný/Západní Australie

Ottův slovník naučný
Západka	Západní Australie	Západoindická společnost

Údaje o textu
Titulek:	Západní Australie
Autor:	Jiří Viktor Daneš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 432. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Západní Austrálie

Západní Australie (angl. West i Western Australia), kolonie angl. zaujímající záp. třetinu pevniny australské, rozkládá se mezi 13° a 35° j. š. a 113° a 129° v. d. a obklopena je na sev., záp. i jihu okeánem Indickým, na vých. pak sousedí s kolonií Australií Jižní. Náleží do svazu australských kolonií (Commonwealth of Australia), z nichž jest největší, zároveň však nejméně zalidněná, neboť má na 2,527.530 km² (1904) 242.289 obyv. (0^·08 na 1 km²) vedle několika tisíc vymírajících domorodců.

Pobřeží jižní uzavírá k západu široký Veliký záliv Australský, je mezi Euclou na vých. až k mysu Rocky Point bezostrové, strmé a pusté, odtud pak k záp. silně rozčleněné mělkými zálivy a nesčetnými útesy. Na záp. pobř. vybíhá sev. od mysu D’Entrecasteaux poloostrov Sussex s předhořím Leeuwin a Naturaliste; od Geographe Bay táhne se pobřeží k sev.-sev.-záp. provázeno malými ostrovy a útesy, ploché a s lagunami v jihu, teprve od ústí řeky Moore přistupuje pohoří až ku břehu, průliv Geelvinkův táhne se mezi ním a souostrovím Houtman Rocks čili Abrolhos. Od zálivu Cantheaume ploché pobřeží vybíhá prstovitě k sev.-sev.-záp. v poloostrov Edel Land s ostr. Dick Hartog a poloostr. Peron, mezi nimiž rozvírá se Žraločí záliv (Shark’s Bay) zúžený na sev.-záp. ostrovy Dorre a Bernier. Dále k sev. hornatý poloostrov končí se mysem North West Cape a uzavírá s pobřežím celiny záliv Exmouth Gulf; odtud pobřeží táhne se jednotvárně k sev.-vých. provázeno skupinami ostrovův a útesů korálových, z nichž ostrovy Barrow, Monte Bello a archipelag Dampierův jsou největší, za ústím řeky De Grey R. nastupuje holé nečleněné pobřeží Eighty neb Ninety Mile Beach, kde hrozná písčitá poušť vnitra dosahuje až k pobřeží; za 122° v. d. veliký polostrov Dampierův vyčnívá k severu a zahajuje pruh pobřeží velmi členitého, s hlubokými zálivy (King Sound, Collier Bay, Brunswick Bay, York Sound, Admiralty Gulf a Vansittart Bay) a přečetnými malými ostrovy. Od mysu Talbot Cape pobřeží uhýbá se k jihozáp. a vniká zálivem Cambridge Gulf hluboko do pevniny.

Dobrých přístavů je málo, nejlepší má Albany na již. pobřeží (King George Sound), největší přístavní město Fremantle při ústí Swan R. má otevřenou rejdu, která ohromným nákladem se upravuje. Na sev.-záp. pobřeží, kde by přístavů bylo dosti, vysoké dmutí moře přistání stěžuje.

Celou Z. A-ii pokrývá vysoká plošina, jíž podkladem jsou horniny archaické a palaeozoické i žula, které vystupují na povrch v nevysokých, hluboko denudovaných a tektonicky silně rozčleněných pohořích. Na západním pobřeží táhne se úzký pruh třetihorních usazenin, který dělí od starších křídových pásmo hornin vyvřelých. Ve vnitrozemí převládá pískovec třetihorní pustinný, tektonicky téměř neporušený, z něhož v nesouvislých hřbetech vystupují horniny podkladu a ostře ohraničené ploché vysočiny vrstev křídových. Vyvřeliny basaltické vystupují ve větším rozsahu v nejsev. končině kolonie, tvoříce pokrovy nad horninami staršími (Antrim plateau).

Jihovýchodní čásť až k pobřeží zaujímá vysoká silně zkrasovělá, bezvodná plošina vápencová, kde déšť ihned do hlubin se ztrácí, v jihozápadě však pohoří poměrně vysoká zachycují hojnější srážky a voda četnými řekami teče k pobřeží zavlažujíc nejúrodnější čásť Z. A. pokrytou až posud mohutnými pralesy blahovičníků, z nichž výborného trvanlivého dřeva »yarra« používá se k vodním a železničním stavbám a »karri« k dláždění ulic. Pohoří spadající strmě k západu a severně od Perthu přibližují se až k pobřeží, skládají se hlavně z hornin křídových a vyvřelin. Na jihu jsou to Stirling Range (1070 m), Ravenstorpe Range, dále k sev.-záp. Mount William (1100 m), Mount Green (900 m) vých. od Perthu, Gairdner Darling, Moresby a Victoria Range končící ostře již. ústí řeky Murchison R. Řeky jsou vesměs krátké a nesplavné, až na Swan River, po níž lze plouti až k Perthu; vznikají buď v pohořích, neb na okraji vnitrozemské plošiny, jsouce patrně zbytky řek dříve velikých, mají málo vody v širokých korytech a vylévají se na pobřeží písčitém, plném lagun a tůní. V sev.-záp. oblasti dlouhé, zdánlivě mohutné řeky (Murchison, Gascoyne s Lyons a Ashburton) spějí k moři bezvodnou, »scrubem« porostlou plání, provázeny jsouce jen po březích travnatými plochami; vznikají na žulové a archaické hornatině posud málo prozkoumané, kterou prostupují hřbety horské, jsou s průměrem 500—700 m vysoké (Mount Labouchère 1040 m, Mount Augustus 1090 m) a probíhají směrem sev.-záp. jihových. ztrácejíce se ponenáhlu v poušti pod pokrovem hornin mladších. K hornatině té pojí se na sev.-vých. vysoké ploché pohoří z krystallických břidlic, dostupující až 1200 m výše, z něhož vody své berou rovněž značné řeky Fortescue, Yule a De Grey, z nichž největší mají 500—700 km délky. Na severu pak v divisi Kimberleyské jsou četná pohoří posud málo známá, z nichž vyvěrají řeky Fitzroy, Meda a Ord, jejíchž údolí vyplňují bujné savanny a galeriové lesy palem, akacií a blahovičníků. Vnitrozemí je plošina nemající odtoku, kterou patrně v mladých třetihorách vyplňovalo veliké jezero, jež od doby ledové vyschlo až na přečetné pánve, které po deštích mají slanou vodu, jinak však vyplněny jsou pouze slaným bahnem. Některé z nich zvláště na záp. jsou velmi rozsáhlé a mezi nimi vystupují krátké hřbety hornin archaických, přebohaté zlatem a rudami jiných kovů. Pásmo pustých pahorků a vysočin táhne se středem pevniny od záp. k vých. podél 26° j. š. a dělí od sebe dvě veliké písečné a štěrkové pouště Great Victoria Desert na jihu a Gibson Desert na sev. Hustý porost křovin trnitých »scrub« střídá se s dlouhými pásmy přesypů písečných a plochami štěrku a ssuti, z níž tu a tam vystupuje osamělá vysočina, která odolala posud denudaci.

Podnebí je celkem zdravé, ovšem velmi rozdílné podle zeměpisné polohy. Na sev. tropické s dešti od pros. do března, nesmírně horké, suché však dále od pobřeží; na sev.-záp. za deštivé doby často hrozné cyclony působí veliké škody. Na jihu a jihozáp. podnebí je mírné, největší horko od prosince února, v červnu a červenci bývá chladno; nesmírné horko ve vnitrozemí snáší se dobře, neboť vzduch je suchý. Stanice na sev.-záp. pobřeží Windham a Derby mají na 700 mm deště ročně, dále k záp. klesá však množství srážek na pobřeží až na 200 mm. Jihozápadní pobřeží má až přes 800 mm, do vnitrozemí však deště rychle ubývá a padá jen v přívalech velmi nepravidelných, které někdy po několik let vůbec se nedostavují. Pokud se týče teploty, převládá ráz více méně kontinentální s velikými extrémy (Perth má střední teplotu ledna 23^·8° C, čce 12^·2° s absol. extrémy 47^·2° a − 0^·6°).

Obyvatelstvo bílé bydlí nejhustěji v jihozápadní části kolonie a pak v zlatonosných oblastech vnitrozemí. Vývoj Z. A. byl velmi pomalý; ač již r. 1826 poslána sem první loď s trestanci a r. 1829 Z. A. prohlášena kolonií, měla r. 1890 sotva 50.000 obyv., z nichž většina zaměstnávala se orbou a chovem dobytka a byla sem deportována z trestu. Teprve objevení výnosných zlatonosných oblastí ve vnitru podmínilo náhlý rozmach, který víc a více se uplatňuje. Do nedávna dolovalo se pouze sporadicky na pobřeží a v Kimberleyské divisi na sev., teprve r. 1887 byla odkryta ložiska Yilgarnská, r. 1891 u Coolgardie, 1893 u Kalgoorlie a Dundasu a později mnoho jiných. V krátkosti vznikla veliká města zlatokopů, úpravnější nežli kdekoliv jinde, a dnes má Coolgardie 10.000, s okolím 30.000, Kalgoorlie 18.000, s okolím 35.000 obyv.; hlavní město Perth, ústřední tržiště se železnicemi na všechny strany spojené vzrostlo ze 7000 obyv. r. 1890 na 49.600 r. 1904, Fremantle, hlavní přístav, na 23.000 obyv. Přístavní města s 2000—3000 obyv. jsou Geralton, Bunbury, Augusta, Rocbourne a Derby, v zemědělských okrscích pak jen York vých. od Perthu 3000 obyv. Domorodci, rychle vymírající, sídlí nejhustěji v sev. oblasti, kde vykazují přimíšení krve malajské. Orba nestačí posud spotřebě, ale pěstování pšenice zaujímá víc a více plochy; r. 1901 202.000 akrů bylo vzděláno a pěstoval se též ječmen, oves, brambory, kukuřice, ovoce, olivy, víno a tabák. Chov dobytka je velmi rozsáhlý, r. 1901 bylo v Z. A-ii 73.830 koní, 394.580 skotu, 61.026 prasat a 2,542.844 ovcí, vývoz vlny činil na 8 mill. K a vývoz koží na 2 mill. K. Daří se též hedvábnictví a včelařství. Lesy poskytly r. 1900 za víc než 10 mill. K dříví stavebního i vzácného. Pro perly a perleť loví se lastury Meleagrina margaaritifera; Meleagrina radiata (vývoz za 2 mill. K), též želvy a ústřice. Guano dobývá se na pobřežních ostrovech. Průmysl obmezuje se posud na cihlářství, mlynářství, zpracování dřeva, pivovary, stavbu vozů, jirchářství, slevárny a výrobu sodové vody. Středištěm průmyslu jest Perth a Fremantle. Hornictví poskytuje především zlato, r. 1901 1,875.390 uncí v ceně 7,235.653 lib. st., pak i olovo, měď (r. 1901 za 70.000 lib. st.), cín, tuhu, uhlí hnědé hlavně v Collie u Bunbury (r. 1902 za 80.000 lib. st.) a železo. Dopravě slouží (1904—5) 3592 km železnic, poštovní spojení obsahovalo r. 1904 243 stanic, telegrafní síť 9976 km a telefonní 6394 km se 4760 aparáty. Dovoz, obsahující hlavně průmyslové výrobky, činil r. 1901 6^·45 mill. lib. st., vývoz 8^·52 mill. lib. st., z čehož připadalo na zlato 3^·94 mill. Ve Fremantle přistalo r. 1901 884 lodí o 1,842 236 t.

V čele vlády je guvernér se sedmičleným ministerstvem. Zákonodárné sbory jsou horní sněmovna (Legislative council) s 30 členy volenými na 6 let a dolní sněmovna (Legislative assembly) s 50 členy volenými na 3 léta. Do senátu svazu kolonií australských Z. A. vysílá 6 a do sněmovny 12 členů přímo volených na 6 a na 3 léta. Hl. m. jest Perth, zároveň i sídlo biskupa anglikánského a římsko-katolického. Territoriálně dělí se Z. A. v 6 velkých divisí (Southwest, Eucla, Eastern, Western, North West, Kimberley) a 31 správních distriktů. Příjmy státní tvoří cla dovozná, železnice, pošta a prodej pozemků, r. 1904—5 činily 3,615.340 a výdaje 3,745.224 lib. st., státní dluh 16,643.773 lib. st. Veliké investice železniční a telegrafní obtížily velmi rozpočet posledních let. V nejbližší době bude se stavěti železnice podél telegrafní linie do jižní Australie přes Euclu, z m. Fremantle a Broane vycházejí spojení kabelová. Stálého vojska není, mužstva milice a spolků střeleckých 5800 mužů.

R. 1829 počala se kolonisace anglickou společností, která dostala rozsáhlé pozemky mezi Swan R. a King George Sundem; až do r. 1868 Z. A. byla deportační stanicí pro trestance. Vlastní vládu repraesentativní obdržela r. 1890.

Objevy a výzkumy viz Australie, str. 1073 sl., třeba však doplniti, že o prozkum pustinného vnitrozemí zasloužily se hlavně výpravy: Bradshawova r. 1891, millionáře Eldera pod vedením Lindsaye 1891—92, Wellsova r. 1896—97, Hübbe 1895—96, Carnegie 1896—97, Alex. Mac Donald 1899, Brockman 1901 a Canning 1906; vedle těchto vědecky vypravených expedicí mají veliké zásluhy i prostí zlatokopové (prospectors). — Srv. Calvert, Western Australia, its history and progress (Lond., 1884); Parson, Handbook to West Australia and its gold fields (Lond., 1894); Traveller's guide to Western Australia (Perth, 1894); Woodward, Mining handbook to the colony of Western Australia (t., 1895); Price, The land of gold (Lond., 1896); Carnegie, Spinifex and sand (Lond., 1898); Chemin, De Paris aux mines d’or de l’Australie occidentale (Pař., 1900); Illustrated handbook of Western Australia (Perth, 1900); Maitland, The mineral wealth of Western Australia (t. 1900); Vivienne, Travels in Western Australia (Lond., 1901); Yearbook of Western Australia, roční publ. officiálního rázu. Geologické práce speciální v bulletinu »Geological Survey of Western Australia«. Mapy Calverta a Philippa z r. 1896, úřední mapa Departementu of Land Survey v měř. 1 : 1,584.000 (Perth, 1906); geol. mapa od Woodwarda. dš.