Ottův slovník naučný/Zálužský z Helfenšteina

Ottův slovník naučný
Zálužné	Zálužský z Helfenšteina	Zálužský z Ostroskal

Údaje o textu
Titulek:	Zálužský
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 415. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Zálužský z Helfenšteina, příjmení rodiny erbovní, jejíž předkové přišli ze vsi Záluží do Tábora. Předek jejich Václav (1545) zemřel před r. 1554. Syn jeho Pavel stal se r. 1558 král. rychtářem na Táboře, kdež měl dům, a zemřel ok. r. 1580. Zůstavil syny Viktorina, Dobiáše a Gabriele, z nichž první r. 1576 se ženil a r. 1578 převzal od otce dům. Všichni do r. 1583 pomřeli. Pavel mladší připomíná se od r. 1568, býval primasem a stal se r. 1591 král. rychtářem († j. 1596). Pavlovi synové byli Jiřík, Jan, Mikuláš, Václav a Pavel, kteří majestátem ze 13. list. 1606 obdrželi heslo z H. a erb: štít polovičný, zpodní pole červené s bílou krokví a tři lilie s proměněnými barvami, ve svrchní červené polovici půl lva, držícího střelu, téhož lva mezi rohy jako klénot. Jan zadlužil se a prodal obci Táborské dvůr svůj u Zmyslova (1603). Později držel dům za branou a dvůr za městem († 1620). Mikuláš vystěhoval se r. 1610 z Tábora a obdržel r. 1612 městské právo ve Starém m. Praž. († j. 1618). Po Janovi zůstali tři dcery a synové Pavel, Daniel (1620, † j. 1655), Jan († j. 1637) a Václav (1620—79). Pavel byl r. 1634 proviantmistrem, v l. 1635—44 radním. Zemřel před r. 1656 zůstaviv syny Jana a Dobiáše Oldřicha. Tento byl asi od r. 1653 písařem důchodním panství bechyňského, zakoupil si dům v Bechyni, na nějž obdržel svobodu volného kupčení (1666). Avšak t. r. přestěhoval se na Staré město praž., kdež přijat za měšťana a r. 1676 prodal jmění své na Táboře. Té doby žily v Táboře jen dcery Václavovy (1682). Dobiášův syn Jan Norbert byl r. 1701 registrátorem desk zemských a to ještě r. 1720. Syn jeho Pavel Karel (* 1708) byl prokurátorem vyšších soudův, měl dům na Příkopech (Nov. m. Praž.) a zemřel 24. dub. 1752. Jeho snad bratrem byl Antonín Pavel, jenž býval purkrabím v Libni († j. 1756). Syn jeho Antonín Ferdinand byl r. 1756 polesným v Žišově a měl syna Františka (* 1760), jenž sloužil u c. k. dělostřelectva (1795—99 důstojník). Kromě něho žili r. 1786 Jan, Jiří, Mikuláš, Václav a Pavel. Sčk.