Ottův slovník naučný/Záliv

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Záliv
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 407. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Ottův slovník naučný/Moře
Heslo ve Wikipedii: Záliv

Záliv (lat. sinus, rusky zaliv, něm. Meerbusen, fr. golfe, angl. bay, gulf, ital. baia, golfo, špan. golfo, bahia) vzniká tam, kde pobřeží moře nebo jezera svírá úhel menší než 180° (Terstský z.), někdy je to čásť moře spojena průlivem se širým mořem (Perský z.), nebo se uvádí jako samostatné moře (Středozemní moře vzhledem k Atlantskému okeánu). Občas činívá se rozdíl mezi prostranným z-em a sluje u Angličanů golfem (Mexický golf), nebo menším bay. Ale ani toto není ustáleno. Podobně i u nás užívá se často místo z. slova zátoka, která však obyčejně značí záhyb břehu říčního. Z-y vedle ostrovů tvoří dohromady hlavní znaky jednotlivých typů pobřeží a proto mluví se často o fjordech, rjasových z-ech, boddech, kanálových z-ech a pod., což uvedeno při čl. FjordPobřeží. Úzký, dlouhý z. nazýváme někdy chobotem.