Ottův slovník naučný/Washington

Ottův slovník naučný
Wash	Washington	Washington (příjmení)

Údaje o textu
Titulek:	Washington
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 146–149. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Washington, D.C.
Související články ve Wikipedii: Washington (stát)

Washington [u͡ešingt’n], jméno četných měst ve Spoj. Obcích severoamerických:

1) W., hlavní město Spoj. Obcí, tvoří s nejbližším okolím distrikt Columbii a rozkládá se na nízké, lehce zvlněné plošině na lev. břehu řeky Potomaku, kde tato pije řeku Anacostii, 250 km od ústí jejího do zálivu Chesapeackého, na 38° 53’ s. š. a 77° 1’ z. d. W. je uzlem železničním veliké důležitosti maje jak výborné spojení po pobřeží na severovýchod i na jih a jihozápad, tak i do úvodí Ohia podél Potomaku a má i paroplavební spojení s četnými přístavy na pobřeží atlantském, ač jako přístav předstihuje jej blízký Baltimore velmi značně. Pokrývá as 26 km² plochy a má (1900) 218.196 obyv. (s Georgetownem 232.745). W. je v mnohé příčině z nejkrásnějších měst Spoj. Obcí, je tak říkajíc městem residenčním na rozdíl od ostatních velkoměst, kde především praktický smysl rozhoduje, je čistší a úpravnější nežli jiná města a má též velmi příjemné okolí, plné historicky památných míst z doby koloniální války za svobodu. Četné parky, monumentální budovy, široké třídy se zajímavými prospekty zatlačují do pozadí nepříjemné dojmy z ulic poněkud od centra vzdálenějších. Plán ulic vykládá se jako smíšení roštu, v němž ulice pod pravými úhly se křižují, a paprskovitým systémem avenuí, které jako loukotě rozbíhají se na všechny strany z malých náměstí zvaných »circles«. V avenuích táhnou se stromořadí a circles bývají vyplněny úpravnými sady se sochami vynikajících mužů. Ulice, které vedou od severu k jihu, jsou číslovány, ve směru od západu k východu jsou označeny písmeny abecedy. Avenues mají jména po státech jednotlivých v Unii, »circles« a »squares« po slavných mužích. Hlavní třídou města je Pennsylvania Avenue, jež spojuje Capitol s Lafayette Square, kde jsou hlavní státní úřady a je tepnou veřejného života. Veřejné budovy jsou vesměs mohutné a nákladně vystavěny, architektonickou uměleckou cenu má však pouze málokterá, leda ty, které vystavěny jsou v slohu antickém. Nejnádhernější budovou místa a v jistém smyslu i celých Spoj. Obcí je Capitol, jenž postaven původně ve středu města na pahorku 30 m nad úroveň okolí vynikající a dominuje kopulí svou celému městu. Architekturou svou sloužil za vzor přečetným státním parlamentním, hrabským a městským repraesentačním budovám. Základní kámen k němu byl položen r. 1793, původní budova však byla r. 1814 Angličany spálena; nová budova z kvádrového pískovce dokončena byla r. 1824, dvě křídla z mramoru bílého a vysoká kopule s železnou konstrukcí vystavěny v letech 1851—65. Sloh budovy je klassický s korinthskými výzdobami, hlavní jeho průčelí obráceno je k východu, neboť se čekalo, že v tu stranu město více se rozšíří. Z hlavních architektů byl T. U. Walter. Budova má 230 m délky a 37—99 m šířky a pokrývá 1^·4 ha. Kopuli korunuje socha svobody 6 m vysoká od Crawforda, vrchol její jest 93^·5 m nad přízemím budovy. Nádherná mramorová terrasa v délce 275 m, k níž vedou dvě rozsáhlá schodiště, byla dodatečně vystavěna na západní straně Capitolu, aby budova i z této strany nabyla skutečně důstojného vzhledu. Až dosud stála budova i se zařízením přes 80 mill. K. Capitol stojí v parku o ploše as 20 ha, jenž založen Olmstedem. Na náměstí vých. Capitolu stojí mohutná socha Jiřího Washingtona od Greenougha proti střednímu, hlavnímu ze tří portik budovy po této straně. Na pravo od středního portika je mramorová skupina soch představující osídlení Ameriky od Greenougha, na levo skupina objevení Ameriky se sochou Columbovou od Persica. Na štítě nad portikem je v reliefu genius Ameriky od Persika a ve štítu nad severním vchodem skupina představující civilisaci Spojených Obcí od Crawforda. Hlavní bronzové dvéře s reliefy ze života Columbova od Randolfa Rogerse (Mnichov, 1851) vedou do rotundy pod kopulí, jejíž stěny vyzdobeny jsou historickými malbami předních repraesentantů americké školy, jakož i reliefy a sochami slavných mužů.

Stará sněmovna na jižní straně rotundy nazývá se nyní »National Hall of Statuary« a obsahuje sochy vynikajících mužů po dvou z každého státu. Dnešní sněmovna zaujímá jižní křídlo Capitolu, je opatřena galeriemi pro 2500 osob, korridory a vedlejšími místnostmi; na sev. straně rotundy je zasedací síň nejvyššího soudu a v severním křídle zasedací síň senátu, menší nežli sněmovna, ale za to s nádhernými místnostmi pro státní hodnostáře. Na jihovýchod od Capitolu stojí kongressová knihovna, ohromná budova v italském slohu renaissančním, 143 m dlouhá a 110 m široká, jež vystavěna byla v l. 1888—97 nákladem 30 mill. K. Hlavním stavitelem byl generál T. L. Casey. Má tvar čtyřúhelníku se čtyřmi dvory a ústřední rotundou a přeplněna je cennými výzdobami uměleckými vně i uvnitř. Má místo pro 5 mill. svazků a obsahuje dnes přes 1,100.000 svazků, 100.000 rukopisů, 69.0000 map, 366.000 hudebních skladeb a 142 tisků. Před záp. průčelím Capitolu stojí socha hrdinného nejvyššího soudce Marshalla (1755—1835) od Storyho, dále pak pomník míru a socha presidenta Garfielda. Pennsylvania Avenue vede od Capitolu k Lafayette Square 2 km vzdálenému, jehož jižní čásť zaujímá v stinném parku ležící Bílý dům, »Executive Mansion«, který obývá president Spoj. Obcí. Je to budova dvojpatrová o iónském portiku; byla založena r. 1792, shořela r. 1814 a znovu vystavěna r. 1818, terrasa na záp. straně spojuje ji s přístavky, s úředními místnostmi presidenta. Mohutná renaissanční budova proti Bílému domu slouží ministerstvu zahranič., vojenství a námořnictví. Budova státního pokladu (Treasury Building) vyniká rozsahem a čistotou iónského slohu; dále zasluhují připomenutí budova Corcoranovy galerie umění v novořeckém slohu, nejvyššího úřadu pozemkového v korinthském slohu, ministerstva vnitra v slohu dórském, mramorová budova veřejné knihovny a prozatímní historického musea »Halls of the Ancients«, a pak většinou z cihel vystavěné budovy bez uměleckých slohových nároků, jako budova úřadu pensijního, pošty, censu, státní tiskárny, ministerstva zemědělství, musea národního a Smithsonova ústavu, ústavu meteorologického, armádního lékařského musea, státní rybářské kommisse, ministerstva spravedlnosti; dále pak od města budovy sloužící účelům vojenským a válečného loďstva, z nichž vyniká námořní observatoř a dům vysloužilých vojínů. Z budov soukromých mohutností a praktickou úpravou, ne tak uměleckým provedením vynikají budovy velikých hotelů, veliké klubovní domy, velká opera, národní divadlo, Lafayettovo divadlo atd. V rozsáhlém parkovém terrainu stojí nebetyčný Washingtonův obelisk z bílého mramoru 159 m vysoký, s jehož vrcholu je rozsáhlá vyhlídka, stavba jeho počatá r. 1848 ukončena po téměř 20leté přestávce r. 1884 nákladem 6¹/₂ mill. K. Z pomníků vedle již vzpomenutých vynikají Lincolnův, Lafayettův, Henryho, Dagherra, generálů Jacksona, Shermana, Sheridana, Granta, Kościuszka, krále Bedřicha Vel. atd.

Z vědeckých ústavů vynikají: Universita Jiřího Washingtona dříve Columbijská s 1500 studenty s fakultami pro vědy a umění, inženýrství, lékařství, práva a státní vědy, katolická universita o fakultě theologické, filosofické, právnické, technologické, Georgetownská universita rovněž katolická se školou pro vědy a umění, práva a medicinu, knihovnou o 136.000 sv. a observatoří, jež hodně publikuje vědecky, ústav Carnegiův zal. nákladem 50 mill. K pro podporu vědeckého zkoumání, státní škola pro námořní lékaře, státní observatoř námořní, hygienická laboratoř státní, státní ústav geologický s bohatou bibliothekou vydávající topografické a geologické mapy vedle jiných řad odborných publikací, výzkumný ústav pobřežní a geodaetický, vydávající mapy pobřeží, Národní zahrada botanická, státní úřad pro názvy geografické, ústav meteorologický a jiné vědecké ústavy spojené s ministerstvem orby, statistické úřady ministerstva obchodu a veřejných prací, Smithsonův ústav (zal. 1846), ústřední to ústav vědecké činnosti ve Spoj. Obcích, s nímž spojeny jsou též Nár. museum, úřad pro americký národopis, národní zoologický park, astrofysická observatoř a úřad pro mezinárodní výměnu, kongressová knihovna, zal. r. 1800, jež vydává cenné práce bibliografické, knihovna generálního lékaře vojenského o 153.000 sv. a 266.455 brož., knihovna sněmovny (od r. 1789) o 125.000 sv., knihovna senátu Spoj. Obcí od r. 1864 o 150.000 sv., knihovna úřadu zahraničního od r. 1789 s 65.000 sv., vědecká knihovna patent. úřadu s 82.000 sv., veřejná knihovna distr. Columbie zal. r. 1898 nadáním A. Carnegie s 75.000 sv. — Vědecké společnosti: akademie věd zal. r. 1898, anthropologická spol. zal. r. 1879, archaeologická spol. zal. r. 1902, biologická spol. zal. r. 1880, botanická spol. zal. r. 1901, chemická spol. zal. r. 1884, entomologická spol. zal. r. 1884, spol. amerických lesníků zal. r. 1900, národní geografická spol. zal. r. 1888, geologická spol. zal. r. 1904, columbijská historická spol. zal. r. 1894, lékařská spol. distriktu Columbie zal. r. 1819, filosofická spol. zal. r. 1871, jež všechny vydávají buď výroční zprávy, buď periodické publikace obsahu vědeckého. Ústřední sídlo své mají ve W-u tato velká vědecká združení: Národní akademie věd zal. r. 1863, americký svaz pro vědecký pokrok zal. r. 1848, americký anthropologický svaz zal. r. 1903, národní výchovný svaz zal. 1903, amer. historický svaz zal. r. 1884, spol. pro filosof. badání zal. r. 1893. — Z veřejných parků vyniká Rock-Creek-Park rozkládající se na sev.-záp. od města na ploše 1500 akrů, zahrada zoologická, zahrada botanická a j. Městský vodovod počíná u vodopádů Potomaku 26 km od místa proti proudu řeky. Pokud se týče průmyslu a obchodu, nemá W. významu značného, jsa úředníckým městem v pravém slova smyslu. W. byl založen r. 1791 a vláda spolková přesídlila se sem z Filadelfie r. 1800, v srpnu r. 1814 byl dobyt Angličany pod gen. Cockburnem, jenž město dal vypáliti. — Srv. Porter, Administration of the city of W. (Baltimore, 1885); The story of W. (New York, 1889); Evans, W. illustrand (1892).

2 ) W. (zkratka Wash.), stát v nejzazším severozápadě Spoj. Obcí mezi 45° 33’—49° s. š. a 117° 10’—124° 50’ z. d., hraničí na sev. s Britskou Columbií, na záp. s Tichým okeánem, na jihu s Oregonem na vých. s Idahem a zaujímá 179.170 km² s 518.103 ob. (1890: 349.390, 1880: 75.116, 1870: 23.955, 1860: 11.594), tedy 3 na 1 km². Horstvo kordillerské prostupuje stát dvěma svými hlavními pásmy, tak zvané pásmo Pobřežní (Coast Range) tvoří nízkou vysočinu severní řeky Columbie a teprve v nejzazším severozápadě dostupuje pohořím Olympijským 2480 m. Pohoří toto vynikající nádhernými pralesy a tvary velehorskými svých vrcholových partií příkře se svažuje k úžině Juan de Fuca, která dělí je od ostrova Vancouverova v Britské Columbii. Na východě od pobřežního pásma táhne se široký údolní pruh, do kterého od severu vniká široce rozvětvený a četnými ostrovy rozeklaný záliv Puget Sound. Severní pokračování Sierry Nevady, mohutnými sopkami charakterisované pohoří Kaskádové vystupuje dále k východu a dělí stát v oblast západní a východní, poměry klimatickými naprosto se různící. Nejvyšší vrcholy jsou od jihu k sev. Mt. St. Helena 2972 m, Mt. Rainier 4407 m, Mt. Baker 3290 m. Ve střední části prorváno je pohoří hlubokými údolími říčními, které umožňuji snadný poměrně přechod železnicím. Pohoří Kaskádové bylo v době ledové pokryto mohutnými ledovci, které zanechaly mocné stopy v morfologickém rázu celého kraje. Horská jezera, zejména pověstné dlouhé jezero Lake Chelan, a i některé části Puget Soundu děkují jim za svůj dnešní tvar. Jihových. čásť státu pokrývá rozlehlá veliká plošina při řece Columbii, podkladem jí jsou hlavně terciérní pole lávová ohromné rozlehlosti. V sev.-vých. zasahují sem z Idaha pásma Skalných Hor (Rocky Mountains), která značně se blíží východním výběžkům Kaskádového pásma. Hlavní řekou státu je Columbia, jež vzniká na půdě kanadské, obtéká v mohutném oblouku k západu a k jihu lávovou plošinu, obrací se pak k západu a tvoří hranici mezi W-em a Oregonem. Dolní tok veletoku z části mořský záliv dovoluje přístup velkým lodím až skoro k Portlandu, dále však stává se řeka v údolí prolomeném Kaskádovým pásmem nesplavnou. Hlavní přítoky jsou Okinakane a Yakima s prava, Snake R. s leva. Z krátkých, ale vodou bohatých řek tekoucích do Puget Soundu největší je Skagit. Podnebí v záp. části státu je velmi mírné a vlhké, ohromné pralesy konifer vynikají ohromným vzrůstem, střední údolní pás úrodností polí a luk. Kaskádové pohoří zachycuje vlhkost a do vých. části státu docházejí větry suché, největší čásť této oblastí je stepí, která bez umělé irrigace není schopna intensivnější kultury. Z obyv. je ještě přes 11.000 Indiánů, z nichž největší počet je shromážděn ve velkých reservacích Yakima, Colville, Spokane, Guinault, Makah a několika menších při Puget Soundu. Největší čásť bílého obyvatelstva je původu anglosaského, vedle toho je mnoho Skandinavců a pak Němců; Číňanů a Japanců je následkem ostrých předpisů o přistěhovalcích asijských málo. Školství veřejné je dobře opatřeno, několik vyšších kollejí a universita v Seattle slouží vyššímu vzdělání. Na půl třetího sta časopisů tu vychází. Zemědělství pěstuje zejména pšenici, oves, brambory, ječmen, jeteliny, len a chmel, sadařství vzkvétající hlavně pěstěním jabloní se zabývá. Chov dobytka zejména ve východní části státu je hlavním odvětvím hospodářským, na západě pak vykořisťování lesů a průmysl dřevařský. Vývoz dříví jde nejen do suchých území Velkého bassinu, nýbrž i na pobřeží pacifickém až do Mexika, ano i do Japanu a Číny. Rybářství velmi výnosné zaměstnává se zejména lovem lososů a jich konservováním. Loďařství je v rozkvětu, z minerálních produktů hlavně vynikají uhlí, zlato, stříbro, železo, měď, olovo, rtuť, hlavní bohatství státu je však v říši rostlinné. Obchod roste velmi rychle, s nesmírnou rychlostí stavějí se nové trati transkontinentálních drah ústící v Seattlu a místo toto je nejdůležitějším emporiem na sev. Tichomoří americkém, majíc stále se množící pravidelná spojení s přístavy americkými i asijskými. Tacoma v soutěži zůstala daleko pozadu, podobně hlavní město státu Olympia. Dnes vede železniční politika k otevření nového přístavu přímo na pobřeží okeánu, patrně bude jím některé místo v zálivu Grey's Harbour, čímž odvede se ze Seattlu veliká čásť obchodu a spojení pomořské se zkrátí právě o nejnebezpečnější trať úžinami Puget Soundu. V sev.-východní části státu vzrůstá rychle ve veleměsto Spokane, v jihovýchodu Wallawalla hlavně dík báňskému průmyslu. Na Columbii není velkého emporia, neboť vše soustřeďuje se na jižním břehu oregonském. — Guvernér, senát o 34 členech, komora deputovaných o 78 členech volí se na 4 léta, do kongressu Spoj. Obcí vysílá W. po dvou senátorech a deputovaných. W. byl až do r. 1853 částí Oregonu a až do r. 1888 territoriem, byl pak jako stát r. 1889 přijat do Unie. Hranice byly upraveny vzájemnými smlouvami r. 1859 s Oregonem a r. 1861 s Idahem. Srv. H. Bancroft, History of W. (San Francisco, 1890).