Ottův slovník naučný/Walpole

Ottův slovník naučný
Walmer	Walpole	Walpurga

Údaje o textu
Titulek:	Walpole
Autor:	Václav Emanuel Mourek, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 133–134. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: 1) Robert Walpole, 2) Horace Walpole, 3) Spencer Walpole(WD)

Walpole [u͡ólpól]: 1) W. Robert, hrabě z Oxfordu, státník angl. (* 26. srp. 1676 v Houghtonu v Norfolku — † 29. břez. 1745). Studoval v Cambridgei a r. 1701 vstoupil do dolní sněmovny, kde náležel k vůdcům whigů. Od r. 1708 byl sekretářem vojenství a podporoval politiku Marlboroughovu. Po pádu téhož byl na krátký čas vězněn v Toweru a ze sněmovny poslanců vyloučen, v krátce však zvolen znovu. Za svoje zásluhy o hannoverskou posloupnost jmenován od krále Jiřího I. r. 1714 tajným radou a válečným pokladníkem. V říjnu 1715 jmenován prvním lordem pokladu a kancléřem pokladny, ale pro neshody s králem složil svoje úřady a vstoupil r. 1717 do opposice; avšak r. 1721 znova se smířil s vládou přejav svoje úřady. Jako ministr financí spravoval státní poklad s velikou obezřetností a snažil se také zahraniční zápletky porovnati cestou diplomatickou; mimo to podporoval horlivě průmysl a obchod a fedroval kolonie americké. Vládě pojistil hlasy poslan. sněmovny rozsáhlým podplácením a zůstával na dvoře i za Jiřího II. osobou oblíbenou. Znenáhla však jeho vliv v parlamentě klesal a W. nerad odhodlal se k vojně se Španělskem r. 1739, pak r. 1741 s Francií. Když i princ Waleský vstoupil proti němu do opposice, W. složil r. 1742 všecky svoje úřady. Byl však jmenován peerem, titulem hraběte Oxfordského a vykázána mu pense 4000 lib. st. Když však přes to hroženo mu vyšetřováním, byl parlament rozpuštěn. W. získal si rozhodně zásluhy o parlamentní soustavu v Anglii a byl prvním premierministrem v moderním slova smyslu. R. 1855 zřízen mu ve Westminster Hallu pomník. Srv. Coxe, Memoirs of the life and administration of Sir Rob. W. (Lond., 1789, 3 sv.); Ewald, Sir R. W., a political biography (t., 1877); J. Morley, W. (t., 1889).

2) W. Horace, spis. angl. (* 1717 — † 1797 v Londýně), třetí syn před. Vzdělav se v Etoně a v Cambridgei, podnikl s přítelem básníkem Greyem cestu do Italie. Navrátiv se byl mnoho let členem sněmovny poslancův, ale nikterak politickou činností nevynikl. Vládna velikým jměním po otci a od r. 1791 i po synu svého nejstaršího bratra, po němž zdědil také hodnost earla (hraběte) Oxfordského, vedl pohodlný život zámožného šlechtice a krátil si čas sbíraje starožitnosti a znamenitosti, které ukládal na svém sídle řečeném Strawberry-Hill, blíže Twickenhamu, jež znenáhla přetvořil v »Gotský hrad«, u vrstevníků dobře známý. Konal opětné cesty do Paříže, skládal lehké verše a hříčky slohové, pokoušel se v kritice umělecké a hojně si dopisoval s různými přáteli. Na svém sídle Strawberry-Hill měl i soukromou tiskárnu. Složil a vydal četné spisy. Nejznamenitější z nich jsou hojné dopisy (počtem skoro 2700), jež jsou psány velmi živě a dotýkají se téměř všech veřejných i soukromých poměrů soudobého života. Pověstným stal se W. fantastickým románem The Castle of Otranto, jejž r. 1764 napsal jako prý překlad vlašského rukopisu mnicha Onufria Montalta z Neapole z r. 1529. Ale je to práce jeho vlastní, již skládati se jal následkem živého snu, v němž viděl »na schodech starožitného hradu ohromné rámě rytířské v plné zbroji«. I dal se prý do díla bez určitého rozvrhu, ale připoután jsa k němu láskou, dokončil je ani ne v celých dvou měsících. Hlavním motivem všech dějů je tam tajemná pověrečná hrůza, jež se budí náhromaděnými prostředky jako jsou strašidelné postavy rytířské chodící po hradě o půl noci, obraz, který vzdychá a z rámce vystupuje v hodinu duchů, kostlivec v habitě mnišském, hojnost tajných chodeb, padacích dveří, podzemních sklepení a pod. Děj vůbec je fantastický, úryvmo se vyvíjející, charakteristika jednajících osob nedokonalá. Ale v době, kdy literární trh byl zaplavován jednak přemrštěným richardsonským citlivůstkářstvím, jednak zevšednělostmi tuctových příběhů ze života, i chatrné dílo W-ovo se potkalo se zdarem a oblibou úžasnou, zjednávajíc rázem zase platnost romantismu středověkému. W-ovi dostalo se hojně napodobitelů, z nichž nejeden vynikl nad mistra. (Srv. Chambers’s Cyclop. of English Literature, 1903 II, str. 8 a 411, kde jsou uvedeny i jiné hojné pomůcky literární.) VM.

3) W. sir Spencer, historik angl. (* 1839), studoval v Etoně, r. 1867 jmenován dozorcem nad rybolovem, r. 1882 místoguvernérem na ostr. Manu, v l. 1893—99 byl sekretářem poštovního úřadu. Sepsal životopis lorda J. Russela (1889) a dějiny Anglie od r. 1815 (History of England, 5 sv., 1879—86), a pokračování do r. 1880 v History of twenty-five years (1904).