Ottův slovník naučný/Wales

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Wales
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 126-127. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Wales

Wales [u͡élz]: 1) W. (fr. Pays de Galles), bývalé samostatné, nyní s Anglií spojené knížetství na záp. pobřeží Vel. Britannie vyplňující čtverhraný poloostrov utvořený na j. Bristolským kanálem, na jz. průlivem sv. Jiří, na z. Cardiganskou zátokou, na sz. Irským mořem a na sv. límanem řeky Dee. Hranice východní nyní souhlasí se záp. hranicí anglických hrabství Cheshiru, Shropshiru (Salopu), Herefordu a Monmouthu, ačkoliv toto bývá z příčin statistických čítáno často k W-u. Zabírá tedy 19.069 km², podle jiných 19.341 km² plochy. (Viz mapu Vel. Britannie.) W. náleží k nejhornatějším částem Anglie jsa vyplněn divokým, namnoze pustým a hluboce rozervaným pohořím Kambrickým. Ve složení převládají jmenovitě v sev. W-u břidlice zvrásněné od jz. k sv., tak že horstvo to náleží k systému kaledonskému. Z jedné takové brázdy vznikla neširoká úžina Menajská, která sice odděluje ostrov Anglesey od pevniny, ale přece mohla býti překlenuta tunnelovým železničním mostem prostředkujícím tak železniční spojení mezi Londýnem a Holyheadem, nejkratší to cesta do Irska. Na četných místech proráží břidlicemi sopečný útvar, který jsa tvrdší snáze vzdoroval erosi, tak že nejvyšší vrcholky waleských hor jsou vulkanického původu. Na prvním místě je to Snowdon strmící do výše 1094 m, zároveň nejvyšší hora Anglie, od něho sv. Caern-David dostupuje 1044 m výšky a Yr-Arrig 913 m. Vrcholky jejich jsou obyčejně zakulaceny, stráně holé, pusté, pokryté pouze vřesovišti. Na jvých. straně používá jedné brázdy řeka Dee, za níž pne se nový hřeben, pohoří Berwynské, které nepřestupuje již výšky 900 m a dotýká se moře svým pokračováním Cader Idris (893 m). Jižně od tohoto zdvíhá se nižší Plinlimmon, (752 m), odtud sbírá své prameny horní Severn, jenž tvoří zároveň hranici mezi Severním a Jižním W-em. Romantické pobřeží sev. W-u s mírným příjemným podnebím vyhledávají rádi Angličané k letnímu pobytu. Hornaté vnitrozemí je však řídce obydleno. Hustota obyvatelstva nestoupá hned ani v sev. části Jižního W-u. Tu oživuje pouze údolí Severnu několik menších průmyslových městeček. Na výše položených místech střídají se zádumčivá vřesniska s bažinami a skalami chovající však mnohé památky z doby keltické. Tak je tomu v hrabství Radnor a Brecknocku, kde mizí břidlice pod vrstvami starého červeného pískovce (devonského). Z tohoto skládají se Black Mountains, které dosahuji v divokém a pustém Brecon Beacons výšky 886 m, ale na východě v hrab. herefordském přecházejí v úrodnou rovinu, pravou to »zahradu W-u«, již místy pokrývají chmelnice závodící svým výborným chmelem svým s chmelnicemi kentskými. Odtud stéká romantická řeka Wye spějící do Bristolského kanálu. Červený pískovec mizí záhy pod kamenouhelnými vrstvami — jsme v bohaté pánvi jihowaleské, kterou na v. pouze úzký pruh mladšího původu odděluje od moře. Největší čásť její rozkládá se v hrabství glamorganském a monmouthském. Celá pánev rozryta jest hlubokými údolími řek, kudy procházejí železniční trati a kde se soustřeďuji všechen ruch průmyslový. Vyšší polohy zůstávají i na dále pusty. Snadný přístup k moři zvyšuje cenu již o sobě výborného, bezdýmného uhlí, tak že na př. Cardiff náleží k nejpřednějším přístavům uhelným na světě. Na druhé straně bohatství pánve i na železnou rudu, cín a jiné kovy posílilo průmysl huťařský tak, že dnes z celého světa dováží se ruda do této průmyslové oblasti k tavení (Swansea). Menši kamenonhelné pánve prostírají se v hrabství Pembroke, kde riasový Milford Haven tvoří podle výroku Nelsonova nejlepší přístav Anglie, dále při ústí Dee na vých. straně sev. W-u. Na četných místech těží se olovo, měď, cinek, v Pernhynu láme se břidlice a na sev. pobřeží výborný kámen. Bohatství nerostné přivodilo značné rozdíly hustoty obyvatelstva, tak ve středu žije sotva 18, v Glamorganu 340 obyv. na 1 km2. Vedle průmyslového zaměstnání zůstává čásť obyvatelstva při zemědělství a pastýřství. Na pobřeží pak rybolov a sbírání ústřic tvoří značný pramen výživy. Vlastni W. děli se v sev. části na hrabství Anglesey, Carnarvon, Denbigh Flint, Merioneth a Montgomery, v jižní pak na Brecknock, Cardigan, Carmarthen, Glamorgan, Pembroke a Radnor. Do sněmovny poslanců vysílá 34 zástupců.

Dějiny. Nejstarší obyvatelé W-u byli Keltové (v. t.), zvaní Kymrové, kteréžto jméno v obyvatelstvu waleském udrželo se podnes. Když v pol. V. stol. Anglosasové zabrali Britannii, přemožené domácí obyvatelstvo hledalo spásu v lesích a horách. Hlavním útočištěm byl hornatý W., kde obyvatelstvo zachovalo si domácí knížata, která spíše jen podle jména uznala svrchovanost nových výbojců. Když r. 1066 Normani učinili konec říši Anglosaské, Walové pokusili se nabýti zase úplné nezávislosti. Vilém Podmanitel však vtrhnuv do W-u přinutil knížata k uznáni své svrchovanosti. Ale již nástupce jeho Vilém II. nucen byl, aby zabránil jejich vpádům, zříditi proti nim marku. Na poč. stol. XII. Walové domohli se úplné samostatnosti, ale v 2. pol. t. století přinuceni byli uznati zase svrchovanost krále Jindřicha II. Dokonalé však podrobení W-u podařilo se teprve Eduardovi I. (1276). Učinil sice brzo potom Llewelyn, hlava knížat waleských, pokus o vzpouru, byl však v bitvě poražen a zabit (1282). Bratr jeho David pokračoval v odboji, dostal se však již r. 1283 do zajetí a byl popraven. W. stal se anglickou provincií. R. 1301 král Eduard I. udělil jej svému synovi Eduardovi II. v léno s titulem »prince waleského«, kteréhož titulu následnici trůnu užívají podnes. Hlavní nositelé národní myšlenky mezi Waly byli bardové, kteří ustavičně popouzeli lid k odboji. V době nepokojů za Jindřicha IV. roznítil nebezpečné povstání bard Owen Glendover; potlačeno teprve po dlouholetém úsilí (1412). Ne poslední příčina k častým odbojům byly kruté útisky anglických velmožů, kteří od vlády byli dosazováni za správce jednotlivých distriktů waleských. R. 1536 W. připojen byl přímo k Anglii, Walové pak obdrželi stejná práva jako ostatní obyvatelé království.— Srv. Roberts, The Cambrian popular antiquities (Lond., 1815); Edwards, W. (t., 1901); Hudson, Geography of W. (t., 1901).

2) W.: Nový Jižní v. Nový Jižní Wales.