Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Waldmüller

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Waldmüller
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 125. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ferdinand Georg Waldmüller

Waldmüller: 1) W.: Ferdinand Georg, malíř (*1793 ve Vídni — †1865 t.). Byl žákem Maurera a Lampiho ve Vídni a oddal se malbě miniatur. podobizen. R. 1811 stal se učitelem kreslení dítek hr. Gyulaie, bána chorvatského, v Záhřebě. Vrátiv se do Vídně maloval opět podobizny zejm. císaře Františka I., později obrátil se k malbě genrové a líčil po výtce život sedláků dolnorakouských a život dětský. Obrazy jeho toho druhu vynikají hlubokým porozuměním přírody a jemným pojetím humoristickým. Již jeho první obraz Turečtí dýmkaři v kavárně (1824) měl rozhodný úspěch, který pak víc a více rostl. Z prací jeho uvádíme: První dětské kroky (1822); Dva odpočívající tyrolští lovci (1829); Žebravý hoch na mostě (1830); Klášterní polévka (1858); v nár. galerii berlínské jsou: Po škole (1841, ryl Th. Benedetti); v museu v Královci: Nedělní odpoledne (1846); v museu ve Vratislavi Adopce (1849). Mimo to: Návrat rolníkův z práce (1834); Konec vyučování (1843); Květná neděle (1855); Večerní modlitba (1864). Maloval také krajiny a portraity vídeňské. W. byl professorem víd. akademie a kustodem Lambergovské galerie. Pro brošuru, kterou r. 1846 napsal o bezcennosti akademického uměleckého vyučování s odkazem na studium přírody, byl dán na odpočinek s polovičním služným a teprve r. 1864 dostal služné úplné. V posledních letech maloval ve světle slunečním, čímž utrpěl značně jeho zrak a obrazy jeho byly příliš jasné. Srv. Berggrün, Graphische Künste sv. 10 (Víd., 1887).

2) W. Robert, básník něm., viz Duboc.