Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Wakefield Gilbert
Autor: Hynek Vysoký
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 119. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Gilbert Wakefield(WD)

Wakefield [u͡ékfild] Gilbert, klass. filolog a theolog angl. (* 1756 v Nottinghamu — † 1801 v Londýně). Studoval na kolleji Ježíšově v Cambridgei, pak stal se duchovním, ale vystoupil z episkopální církve anglické a působil jako učitel klassických jazyků na neepiskopálních akademiích ve Warringtoně a Hackney, pak byl dvě léta vězněn v Dorchesteru za „pobuřující spisek“, namířený proti biskupu Watsonovi. Za to hleděli jej političtí jeho přátelé odškodniti darem 5000 lib. sterl. W. byl ostrovtipným kritikem, mužem rozsáhlého, ale neurovnaného vědění, vášnivá jeho povaha strhovala jej zejména v polemikách příliš daleko. Opustiv církev episkopální nepřidal se k žádné společnosti náboženské, ač byl ve skutečnosti unitářem. Vydal Horatia (1794), některá dramata Aischylova, Sofokleova a Euripidova (1794), Bióna a Moscha (1795), Vergilia (1796) a Lucretia (1796), kritické studie k Horatiovi, k Aischylovi, k Euripidově Hekabě, Sylva critica, kritické poznámky k různým auktorům (1789 až 1795), Christian writers of the three first centuries on the person of Christ (1784), Inquiry into the expediency and propriety of social worship (1791) a An examination of Paine’s Age of reason (1794). Paměti jeho (Memoirs of the life of W. written by himself, 1792, 2 d.) nejsou hrubě zajímavy, za to živý zájem vzbuzuje jeho korrespondence s Foxem (Correspondence of W. with C. J. Fox, 1813). Vý.