Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Wagener

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Wagener
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 95. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Hermann Wagener

Wagener Hermann, politik pruský (*1815–†1889). Studoval práva v Berlíně, byl pak ve státních službách soudcovských, později pracoval v konsistoři provincie saské. R. 1848 pro svoje smýšlení protiliberální vystoupil ze služeb státních, stal se advokátem a založil orgán konservativní strany »Neue preussische Zeitung«, jehož byl redaktorem do r. 1854. Potom věnoval se činnosti parlamentární a v pruské sněmovně byl z vůdců strany konservativní. R. 1366 povolán do stát. ministerstva a působil tu značně na Bismarckovy názory ve věcech sociálně-politických. Straně konservativní prokázal veliké služby zejména tím, že názorům jejím snažil se dáti podklad vědecký vydávaje od r. 1859 Staats-und Gesellschaftslexikon (Berl., do r. 1867, 23 sv., dod. 1868). V uznání těchto zásluh stoupenci jeho darovali mu velkostatek Dummerwitz. W. snažil se počínající sociálnědemokratické hnutí zavésti na dráhy národní a podporoval Bismarcka svými řečmi o německé ústavě říšské a o zákoně jesuitském. R. 1873 stal se prvním radou stát. ministerstva, když však Lasker ve sněmovně odkryl jeho nesprávné manipulace při zakládání drah, vystoupil znovu ze služby státní. Byv odsouzen k náhradě 40.000 doll. přišel o všecko svoje jmění. W. napsal ještě: Das Judentum und der Staat (Berl., 1857); Denkschrift über die wirtschaftlichen Associationen und socialen Koalitionen (Neuschönefeld, 1867); Die Politik Friedrich Wilhelms IV. (Berl., 1883); Erlebtes. Meine Memoiren aus der Zeit von 1848 bis 1866 und von 1873 bis jetzt (t., 1884; dodatkem: Die kleine, aber mächtige Partei, 1885).