Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Wachsmuth

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Wachsmuth
Autor: Hynek Vysoký
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 116. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
1) Wilhelm Wachsmuth(WD), 2)Kurt Wachsmuth(WD)

Wachsmuth:' 1) W. Ernst, dějepisec něm. (*1784—1866), stal se r. 1820 professorem na universitě v Kielu, r. 1325 v Lipsku, Vydal tiskem; Aeltere Geschichte des römischen Reiches (Halle, 1819); Entwurf einer Theorie der Geschichte (t., 1820); Grundriss der allgemeinen Geschichte der Völker und Staaten (4. vyd. Lip., 1875); Hellenische Altertumskunde (2. vyd. Halle, 1843-46, 2 sv.); Historische Darstellungen aus der Geschichte der neuern Zeit (Lip., 1831-33, 3 sv.; pokládá se za jeho hlavni dílo); Europäische Sittengeschichte (t., 1831 až 1839, 5 sv.); Geschichte Frankreichs im Revolutionszeitalter (Hamburk, 1840-44, 4 sv.); Weimars Musenhof in den Jahren 1772-1807 (Berl., 1844); Das Zeitalter der Revolution (Lip., 1846-48, 4 sv.); Allgemeine Kulturgeschichte (t., 1850-52, 3 sv.); Geschichte der politischen Parteiungen (Brunšvik, 1853-57, 3 sv.); Geschichte deutscher Nationalität (1860-62, 3 sv.); Niedersächsische Geschichten (Berl., 1863); Geschichte von Hochstift und Stadt Hildesheim (t., 1863).

2) W. Curt, klass. filolog něm. (*1837 v Naumburce — †1905 v Lipsku). Studoval na gymnasiu v Schulpfortě, pak oddal se studiu klass. filologie v Jeně a v Bonnu, r. 1860 stal se učitelem při Joachimsthalském gymnasiu v Berlíně, ale ještě téhož roku odebral se jako stipendista na studijní cestu do Italie, r. 1861 vstoupil do služeb pruského vyslanectví v Athenách jako »sekretář-tlumočník«, r. 1862 habilitoval se pro klassickou filologii v Bonnu, r. 1864 stal se řád. prof. v Marburce, r. 1869 v Gotinkách, r. 1877 v Heidelberce a r. 1886 v Lipsku. Získal si platné zásluhy o topografii Athen, o textovou kritiku Stobaia, Laurentia Lyda a řec. sillografů. Vydal tyto řec. auktory: Laurentii Lydi liber de ostentis et calendaria Graeca omnia (Lip., 1863), Stobaiovo Florilegium (spolu s O. Hensem, Berl., 1884-94) a Sillographorum graecorum reliquiae (Lip., 1885). Dále sepsal: De Timone Phliasio ceterisque sillographis graecis (t., 1859, 2. vyd. 1885); De Cratete Mallota (t., 1860); Die Ansichten der Stoiker über Mantik u. Dämonen (Berl., 1860); Das alte Griechenland im neuen (Bonn, 1864); Die Stadt Athen im Alterthum (Lip., 1874-90, nedokončeno, vyšly pouze 2 díly); Studien zu den griech. Florilegien (Berl., 1882); Einleitung in das Studium der alten Geschichte (Lip., 1895); Neue Beitrage zur Topographie von Athen (t., 1897); Athen (zvláštní otisk z Paulyovy a Wissowowy Realencyklopaedie, Štutg., 1903). Hojná pojednání W-ova uveřejněna byla v odborných časopisech vědeckých. V rukopise zanechal dějiny kultury hellénistické, jež mají býti vydány. Srv. B. A. Müller, Zur Erinnerung an C. W. (»Allgem. Zeitung«, 1905, příloha 284). Vý.