Ottův slovník naučný/Vysočany

Ottův slovník naučný
Vysockij	Vysočany	Vysočina

Údaje o textu
Titulek:	Vysočany
Autor:	Justin Václav Prášek, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 53–54. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vysočany (rozcestník
Související články ve Wikipedii: Vysočany, Vysočany (Bor), Vysočany (Manětín), Vysočany (Nový Bydžov), Vysočany (okres Znojmo)

Vysočany: 1) V., město v Čechách, na potoku Rokytce, v bezprostředním sousedství VIII. části Prahy, při žel. Praha-Hradec Král. a Praha-Turnov, hejtm. a okr. Karlín, fara Prosek, 173 d., 4332 obyv. č., 33 n. (1900). Tři dvory, č. 1, majetek dominikánův u sv. Jiljí v Praze, ve výměře 46 ha, dvůr Flejšnerka Mathildy Pleschnerové z Eichstädtu a Jana Švejdy ve výměře 61 ha a špitální dvůr nadačního velkostatku Hrdlořez ve výměře 118 ha řídí se dskami zemskými. Ostatek náležel do r. 1848 k panství libeňskému veleobce Pražské. V. jsou původu poměrně pozdního. Byvše částí zboží zaniklé vsi Podviní, náležely ve XIV. stol. Přibíkovi z Malešic, od něhož je koupila Krista z Podvění, měšťka staroměstská, a r. 1407 darovala s Prosekem klášteru karlovskému na Novém městě Pražském, kromě některých dědin manských a jistého platu ke chrámu sv. Víta na hradě Pražském. Odtud s Prosekem (v. t.) V. sdílely se o osudy společné. Špitální dvůr náležel do r. 1663 špitálu sv. Pavla před branou Poříčskou, odtud špitálu v Templu na Starém městě v Praze. Když kol r. 1560 vedena skrze V. silnice Lužická ku Brandýsu, V. počaly nabývati významu a byly již před r. 1848 značnou osadou. Neobyčejný rozruch nastal, když vystavěny r. 1872 dráha severní a r. 1873 severozápadní. Rychle V. nabývaly rázu městského a r. 1902 staly se i městem, které zvolilo si znak (vyobr. č. 4729.) tento: V pravé červené polovici rozštípeného renaissančního štítu jest stříbrný, dvojohonný lev vzpřímený se zlatými spáry, tudíž znak království Českého. Levá polovice štítu jest rozdělena napříč; v horní modré části jest stříbrné ozubené kolo znamením průmyslu strojního a za ním stojící homole cukru znamením průmyslu chemického. V dolní stříbrné části vidí se na třech zelených pahorcích tři vinné keře s hrozny na pamět někdejšího příslušenství hojných kdysi vinic zdejších ke král. úřadu hor viničných. Nad štítem vznáší se stříbrná koruna o pěti výběžcích. Dnes jsou V. továrním městem s domy dvojpatrovými i trojpatrovými, jež spojuje s Prahou elektrická dráha král. hl. m. Prahy. Jižně rakousko-uherské státní dráhy vzniká od r. 1896 nová čásť, zvaná Nové V. (nyní 14 d. s vlastní obecnou školou). Ve V-nech jsou dvě 5tř. obec. a dvě 3tř. měšť. šk. pro chlap. a dív., opatrovna, lékárna, elektrotechnická akc. společnost dříve Kolben a spol., cukrovar, založený již před r. 1850, par. mlékárna s roční výrobou 7,000.000 l mléka, 200.000 kg másla, 300.000 kg sýra, továrna na uměl. hnojiva, kostní moučku a klih, olejna, továrna na fermeže i laky, akc. továrna na zboží gummové, nejstarší česká továrna na mlýnské kameny, zal. r. 1795 a z Prahy sem přenesená, 2 továrny na krycí lepenku a dřevitý cement, sladovna s výrobou karamelových i barevných sladů pro vývoz do ciziny, továrna na indigo, chemická továrna na absolutní lih, aethery, silice a tresti, 2 továrny na stroje a továrna na hospodářské stroje, dílna na zboží prymkářské, výroba sudů petrolejových, továrna na japanskou hlinku a lakové barvy, továrna na barvy chrómové, raffinerie pryskyřice a smůly, parostr. pivovar, továrna na škrob a 2 cihelny. Pšk. — 2) V., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Nový Bydžov; 49 d., 256 obyv. č. (1900), fil. kostel (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk. a mlýn Osek. — 3) V. (Wisočan), ves t., hejtm. Kralovice, okr. a pš. Manětín, fara Rabštýn; 19 d, 11 obyv. č., 95 n. (1900), mlýn. — 4) V. (Wischekun), ves t., hejtm. Tachov, okr. Přimda, fara a pš. Bor u Přimdy; 26 d., 132 obyv. n. (1900). Kdysi zde stávala tvrz a ves Muckov. — 5) V. (Wischezahn), ves t., hejtm. a okr. Teplá, fara Kladruby, pš. Marianské Lázně; 18 d., 97 obyv. n. (1900). — 6) V. (Wissotschan), far. ves t. (298 m n. m.), hejtm. a okr. Žatec, pš. Hořetice; 58 d., 276 obyv. n. (1900), kostel z r. 1729 (pův. ve XIV. stol. far.), 2tř. šk. V. jmenují se r. 1209 mezi zbožím kláštera oseckého.

7) V., ves na Moravě, hejtm. Znojmo, okr. Vranov, fara a pš. Bítov; 39 d., 245 obyv. č., 1 n. (1900).